Maturitní rozbor novely Krysař od Viktora Dyka.

O autorovi:

- 1877-1931, Mělník
- představitel generace anarchistických buřičů
- novinář, spisovatel, politik (až za 1. republiky, předtím byl kvůli názorům vězněn), velký vlastenec
- psal: poezii, prózu, drama a politickou literaturu (kritika Masaryka)

Dílo:

- Krysař vydán 1915
- nejprve vydáno v novinách Lumír pod jiným jménem, později byl Krysař doplněn a vydán jako kniha
- Krysař napsán zhruba uprostřed jeho literární tvorby
- obecně v dílech: satira, paradoxy, úsečnost, pocit deziluze (rozpor sny x skutečnost)
- další dílo: sbírky Buřiči a Satiry a sarkasmy, básnická skladba Milá sedmi loupežníků (o milence vraždící ze žárlivosti), drama Zmoudření Dona Quijota (kde zmoudření = smrt), román Prosinec

Historické souvislosti:

- tříštění vztahů ve společnosti, názorová a majetková diferenciace, změna hodnot společnosti, kapitalismus, radikalizace mladých
- do 1918 cenzurovaná literatura na českém území (Rakousko-Uhersko)
- 1918-1938 - 1. republika (svoboda tisku, změny ve společnosti...)

Světová literatura konce 19. století:

- umělecké styly přelomu 19. a 20. století: impresionismus, secese, symbolismus, dekadence, prokletí básníci...
- symbolismus: Allan Edgar Poe (USA) – báseň Havran, povídka Jáma a kyvadlo
- dekadence: Oscar Wilde (Irsko) - román Obraz Doriana Graye, komedie Jak je důležité míti Filipa
- prokletí básníci: Charles Baudelaire (sbírka Zdechlina), Paul Verlaine, Jean Artur Rimbaud

Česká literatura konce 19. století: 

- česká moderna  - směry a tendence 90. let 19. století
- důraz na uměleckou individualitu, vnitřní pravdu jedince, politické a sociální otázky; vliv symbolismu, impresionismu, naturalismu... 
- představitelé: Vilém Mrštík (román Pohádka máje, společně s bratrem: drama Maryša), Josef Svatopluk Machar (veršované povídky Zde by měly kvést růže), Otokar Březina (sbírka Tajemné dálky)

- generace buřičů – navazuje na modernu, ale jazyk je přirozenější, hovorovější
- znaky: bohémský život, odpor vůči společnosti, snaha překonat individualismus, sblížit literaturu se životem
- styl Viktora Dyka
- další představitelé: Petr Bezruč - balady Slezské písně (Maryčka Magdonova), báseň Stužkonoska modrá; Fráňa Šrámek (román Stříbrný vítr, drama Měsíc nad řekou), Stanislav Kostka Neumann (lyrika Kniha lesů, vod a strání)

- další styly: česká dekadence, katolická moderna

 Hlavní postavy:

- Krysař – hrou na kouzelnou píšťalu zahání krysy z města do řeky, kde se utopí; nikdy se dlouho nezdrží na jednom místě delší dobu, žije v pohrdání a věčné zášti vůči společnosti, která ho vyvrhla ze svého středu. Krysař je tajemný cizinec. Nikdy pořádně nemiloval – až Agnes. Když o ni přijde, ztratí důvod žití.
- Agnes – obyvatelka Hammelnu, ubytovává Krysaře u sebe doma; má milence Kristiána a čeká s ním dítě, přesto se ale zamiluje do Krysaře; je vstřícná, vypadá nevinně jako dítě, ačkoliv nevinná není. Svoje neštěstí vyřeší sebevraždou, ví, že narozením dítěte bez lásky by zradila Krysaře i sebe.
- Jörgen – rybář; je velmi hloupý, opovrhovaný, vše mu dojde až o den později. Neslyší proto zvuk Krysařovy píšťaly.
- další postavy: Kristián – dlouhonohý milenec Agnes (do děje nijak nezasahuje), radní (představitelé vypočítavosti a chamtivosti), ďábel (představitel pokušení)

Děj:

- Děj se odehrává ve smyšleném městě Hammeln ve středověku (není blíže určeno). Do Hammelnu přijíždí Krysař a zamiluje se do Agnes, ta ale již má milence - Kristiána. Krysař vyhání z města krysy, radní mu za to slíbí odměnu. Po odkrysení ale nechtějí zaplatit. Krysař se s nimi pohádá, chce se posmtít nebo alespoň odejít z města. Ustupuje jim však - kvůli Agnes. Právě tehdy Agnes zjišťuje, že čeká dítě s Kristiánem.
- V mezičase jde Krysař jde do hostince, zde se setkává s ďáblem. Ten mu nabízí bohatství za jeho píšťalu, on ale odolá. Rozhodne se místo toho najít Agnes, aby spolu mohli v klidu žít, ale nedaří se. Ta totiž ze zoufalství skočila z vrchu hory Koppel, protože si myslela, že by narozením dítěte zradila sebe i Krysaře.
- Zdrcený Krysař se rozhodne pomstít celému městu. Na píšťalu zapíská tak hlasitě, že začne působit i na lidi; odvádí je ke Koppelnu, kde padají do propasti (dle pověsti do Země Sedmihradské). Nakonec skočí i Krysař; doufá, že se tak znovu shledá s Agnes. V Hammelnu zůstává jen rybář Jörgen. Když mu vše dalšího dne dojde a vydá se za zvukem píšťaly, nachází křičící nemluvně, co kouzlo píšťaly přeruší. Jde proto najít ženu, které dá dítěti napít. Naděje tedy přežívá.

Kompozice díla:

- forma: próza, žánr: novela (prozaický útvar střední rozsahu, postavy se nevyvíjejí)
- er-forma, postup vyprávěcí, spisovný jazyk, personifikace, řečnické otázky
- napsáno chronologicky
- pevně rozdělené kapitoly, jednoduchost řeče i děje
- postavy vykreslené jednoznačně a bez hlubšího psychologického popisu
- čas, místo: hanzovní město Hammeln, ležící neznámo kde; čas a jeho tok není vymezen, pravděpodobně ale středověk
- symbolika: blázen a nemluvně přežije = naděje, tajuplnost Krysaře, postava ďábla (pokušení)
- rozpory: Země Sedmihradská x smrt v propasti; Agnesina touha žít s Krysařem x dítě s Kristiánem
- reálie: vychází ze staroněmecké pověsti (ve 13. století vyčistil krysař město od krys, a když mu nebylo zaplaceno, odvedl a zabil všechny děti – tj. úplně chybí motiv lásky krysaře k Agnes)
- hlavní myšlenka: poukázat na korupci a úpadek morálky; že smysl života je jinde než v penězích (pro někoho třeba v lásce)
- adaptace: muzikál od Dana Landy, český film zasazený do současné doby, loutkový film
- podobné dílo: motivy blázna: Divá Bára (Božena Němcová); stylová podobnost: Oscar Wilde