Pár různě sesbíraných tipů, jak puchýřům přecházet a jak se s nimi vypořádat, když se prevence tak docela nezadaří.

Určitě to znáte taky. Začátkem léta se mi stala nepříjemná věc - nové sandálky mi během 15 minutové procházky doslova sedřely kůži na vnitřní straně chodidla. Venku panovaly tropické teploty, nohy se potily, takže udržet na místě náplast déle než 5 minut bylo nemožné, puchýř se tedy při první příležitosti strhl a všechny moje letní boty byly rázem nenositelné. Jediné řešení bylo chodit, dokud se noha nezahojí, v teniskách, kde mi ponožky stržený puchýř aspoň trochu chránily. Rozhodla jsem se tedy zapátrat, jak se těmto situacím do budoucna vyhnout. Některé zde uvedené tipy jsem sama neznala, proto se o ně chci podělit i s vámi :)

Puchýřová prevence:

Jak vidíte z příkladu výše, nové boty na sobě můžete mít pár minut, a stejně se zákeřný puchýř stihne vytvořit. 

tip 1
Trvale nosit v kabelce či peněžence jednu dvě náplasti. Na klasické puchýře, tvořící se na patě, to většinou postačí. Náplasti se navíc dají využít i při dalších haváriích.

tip 2
Do klasických lodiček a balerínek, ve kterých se při chození naboso puchýře tvoří velmi často, se dají nosit malé ponožky - ťapky. V poslední době je mají skoro ve všech řetězcích s oblečením. Nohy (i boty) ponožky určitě ocení. Jen ta implementace ťapky do lodičky, aby nebyly vidět okraje ponožky, je někdy dost náročná (nebo jsem zatím neobjevila, kde se prodávají ťapky, které jsou opravdu malé a nikde nevyčuhují). 

tip 3
Puchýřům se dá předcházet i pomocí speciálních gelů či tyčinek, kterými se potře krizové místo. Hodně rozšířená je třeba Compeed tyčinka. Já jsem zkusila levnější Balea gel a musím říct, že zatím funguje překvapivě dobře. Gel je hodně kluzký, takže zabrání sedření kůže, navíc je balení maličké, takže se vleze i do malé kabelky. 

  
Balea antiblasen gel a krajkové ťapky  (zdroj, zdroj)

Když se prevence nezadaří:

Puchýř nejlépe zlikvidujeme propíchnutím sterilizovanou jehlou, kdy necháme vytéct vodu a následně inkriminované místo přelepíme náplastí, aby se dovnitř nedostala infekce. Dalším řešením je protáhnout puchýřem celou jehlu i s navlečenou nití tak, aby oba kousky nitě čouhaly z puchýře ven. Toto prošití puchýře zabrání opětovnému usazení vody.

V případě puchářů, které jsou opravdu ošklivé nebo na nich nedrží náplast, jsou řešením speciální gelové náplasti na puchýře, po kterých jsem nakonec sáhla i já. Prodává je Cosmos, Compeed, Scholl a další značky, koupit se dají v lékárnách i vybavenějších drogeriích. Založeny jsou všechny na principu hydrokolidního hojení. Měla jsem k nim nedůvěru - přišly mi zbytečně drahé (jedna náplast od Compeed vychází cca na 25-30 kč) a měla jsem obavy, že nebudou držet, ale ve výsledku jsem za ně byla dost ráda.

dokonce si můžete vybrat vícero druhů (zdroj)

Compeed náplasti jsou zabalené v pevné plastové krabičce a jde spíše o naducané gelové polštářky než o náplasti jako takové. A zde postřehy z užívání:

1) náplast drží, i když se hodně potíte nebo se s ní koupete
2) je téměř neviditelná - s kůží hezky splyne
3) díky gelovému polštářku je puchýř dobře chráněný a nebolí při doteku
4) slupovat se náplast sama začne, až když je puchýř opravdu zahojený - v mém případě vydržela cca 10 dnů. Na jeden puchýř tak stačí jen jedna náplast.

Přiznávám se, že jsem o speciálních náplastech dříve neslyšela a zbytečně se tak několikrát trápila, i když by gelové náplasti situaci vyřešily takřka bezbolestně. Co vy - používáte? A máte nějaké další tipy, jak zákeřným puchýřům předcházet?