Z lucemburské kuchyně jsem mnoho jídel neochutnala. Tradiční kuchyně je podobná německé, založená převážně na pořádně omaštěných bramborách a masu. Já jsem vyzkoušela skvělé bramborové noky, evokující naše halušky, a několikrát ke mně doputovala lëtzebuerger grillwurscht, kořeněná grilovaná klobása, co nesmí chybět na žádném festivalu. A taky pivo, všudypřítomná trojice Bofferding, Battin a Diekirsch.

Párkrát jsem si zašla na jídlo do univerzitní kantýny, která připomínala spíše restauraci než menzu. Kuchaři byli Francouzi, tudíž vařili hodně provensálských jídel, která jsou lehce stravitelná, se spoustou zeleniny, luštěnin a bylinek. A ty dezerty! Nad jejich mousse au chocolat se rozplývám ještě teď. Fotit si jídlo mě napadlo až při předposlední návštěvě, tak jsem toho moc zachytit nestihla. Vlevo variace na ratatouille a rebarborový koláč, vpravo chilli con carne a již zmiňovaná čokoládová pěna.

Jedna z prvních otázek, co na mě babí vychrlila, byla: "A co tam teda jíš?". Inu, převážně jsem si celý půlrok na Erasmu vařila. Vyšlo to zkrátka podstatně levněji.

Zamilovala jsem si tortilly s uzeným lososem. Uzený losos byl levnější než normální maso, nemusí se nijak složitě připravovat, chuťově jde o výbornou záležitost a prostě mhhh, losos!

Recept: Na pánvičce tortillovou placku nasucho nahřejeme, posypeme trochou strouhaného sýru, naskládáme lososa, spoustu salátu a přidáme pár lžiček kvalitního bílého jogurtu (čím tužší konzistence, tím lepší), který hravě nahradí dresink. Zamotáme a sníme. Tortilla je hotová během dvou minut (a snězená ještě rychleji, to vám garantuji).

Naučila jsem se jíst cizrnu. Sypala jsem ji do všeho, od zapečených brambor po špagety. A co teprve cizrnový hummus! Několikrát byla cizrna dokonce i k snídani, spolu s delikátní sušenou šunkou. O cizrně rozhodně ještě uslyšíte.

Cpala jsem se výbornými francouzskými sýry. Nejvíce jsem si oblíbila kozí. Nalevo skvělý Chavignol, napravo zrající sýr zakoupený v keramické misce, co na několik dnů zamořil celou lednici :)

Vyzkoušela jsem typickou francouzskou kuchyni - šneky, escargots. Chutnají úplně stejně jako mušle, jen jsou v nich více cítit bylinky a česnek. Šnečky jsme si kuchtily doma se Saku, koupily jsme si je už naložené. Zajímavá zkušenost, rozhodně bych se nebránila ji zopakovat.

Tip na výborné rizoto? Rýži pořádně okořeňte kari (dostane pak hezky žlutou barvu), přidejte zeleninu uvařenou v páře a na dochucení krevety. Příprava krevet je vskutku jednoduchá. Na pánvičku hoďte na olivový olej krevety, zasypte pořádnou porcí nadrceného česneku a pár minut restujte. Gurmánský zážitek zaručen. Napravo varianta téhož jídla, jen s lososem.

Konečně jsme se naučila dělat domácí hranolky (v troubě, bez oleje a s domácím dresinkem) a taky skvělé palačinky. Část mouky jsem kvůli lepku nahradila rýžovou krupičkou, palačinky jsou pak navíc křupavější a víc zasytí. A místo marmelády místní jablkovou zavařeninu appelmousseline - ta neměla konkurenci.

A svačinka na závěr... Kafe se sójovým mlékem a belgické wafle :)