Ačkoliv jsem se párkát nechala slyšet, že "Lucembursko je pouze Lucemburk", není to tak docela pravda. Zbylá část státu vám sice nenabídne velkoměsta, zato však nádhernou přírodu a spoustu možností na výlety.

Lucembursko, které na délku měří 82 km a na šířku jen 57 km, dělíme na dva celky. Sever, hraničící s Belgií, se naývá Oesling, a jde o pahorkinu Vogéz. Oesling je hojně zalesněný, najdete tu malá kamenná městečka, spoustu hradů a divokou přírodu. Jih Lucemburska, zvaný Gutland, je naopak prakticky plochý a převážně využíváný pro zemědělství a chov dobytka. Gutland sousedí s Francií. Na východě má Lucembursko dlouhou hranici ještě s Německem.

O hlavním městě Lucemburku už jsem se rozepsala v minulém článku, co ale dělat, když chcete z jediného velkovévodství na světě vidět i něco dalšího?

Vianden

Lucembursko je státem s největší hustotou hradů na km². Zejména v severní části země stojí doslova na dohled jeden od druhého. Vianden, nacházející se poblíž německých hranic, je z nich jednoznačně nejznámějším; takový "lucemburský Karlštejn". Postaven byl v průběhu 11.-14. století, během 19. století se však z hradu stala ruina. Opravy se dočkal až po znárodnění v roce 1977.

 
hrad Vianden

Hrad si můžete projít sami, nebo s průvodcem. Dobového vybavení se dochovalo minimum, a tak hrad vesměs slouží jako malé muzeum: za nás byla většina expozic věnovaná velkovévodské rodině, historii Lucemburska a samotného hradu.

Městečko Vianden je velmi pěkné samo o sobě: kamenné uličky, domky pod hradem z 15.-16. století a protékající řeka Our. Vianden proslavil Victor Hugo, který zde v roce 1871 několik měsíců pobýval.

 
městečko Vianden

Larochette

Dalším ze slavných a pro veřejnost přístupných hradů je Larochette. Hrad byl založený ve 12. století; dnes už je z převážné části zřízenina (opravená byla jen jedna věž). Na hradě samotném jsme strávili prozkoumáváním rozpadlých zdí asi hodinu a půl.

 
hrad Larochette a vesnice pod ním

Poblíž vesnice Larochette se nachází ještě hrad Meysembourg a přímo naproti hradu stojí opevněný bastion, navíc zde začíná Müllerthal Trail, o kterém se zmiňuji níže; velmi pěkné je i samotné kamenné městečko. Okolí Larochette tedy vydá hned na několik výletů do přírody a po památkách. Velmi se mi tu líbilo.

 
další fotky s hradem :)

Müllerthal

Oblast Müllerthal je v průvodcích nazývaná jako "lucemburské Švýcarsko" a jde o ráj pro všechny milovníky outdooru a pěších túr. Nachází se zde Müllerthal Trail, 112 km pěších stezek, které vás provedou kaňony, vodopády a zajímavými skalními útvary.

Osobně jsem Müllerthal navštívila jen okrajově během výletů do Larochette a Vallée des sept chateaux; na kemping jsem neměla vybavení a na jednodenní výlet chybělo auto. Někteří spolužáci ovšem zvládli prochodit Müllerthal celý. Výlety do lesů, spojené s přespáváním v kempech, byly mezi studenty hodně populární. Oblíbené bylo i sjíždění řek na raftech - i to se zde dá. :)

La vallée des sept châteaux

"Údolí sedmi hradů" je další ze známých turistických stezek. Začíná ve vesnici Gaichel, končí v Merschi a celkem měří zhruba 40 km. Trasa je zajímavá hlavně počtem hradů a zámků, které po cestě potkáte.

Stezku jsem prošla se Saku, šly jsme ji opačným směrem, zvládly jsme cca 30 km (do toho je však započínáno, že jsme se párkrát ztratily a musely se vracet). Hradů jsme viděly pět, většina z nich však nebyla pro veřejnost příliš přístupná: z jednoho hradu je dnes škola, další ležely mimo stezku, a tak jsme na ně viděly jen z dálky, jiné byly v soukromém vlastnictví se zákazem vstupu; poslední Koerich jsme zahlédly už z autobusu, protože právě tady jsme výlet končily. Mimo první zastávku na hradu Hollenfels se nám líbil ještě zámeček v Ansembourgu, který měl přístupné zahrady.

 
Hollenfels a Ansembourg

Cesta sice vede po pahorkatině, ale výlet není fyzicky příliš náročný; zvládly jsme ho i my dvě netrénované. Navíc jsem ho sama odnavigovala podle malé mapky - co se lucemburských turistických značek týče, mohli by místní ještě zapracovat, takže příště jedině s GPS. Výlet nabízí dobré spojení do Lucemburku z vesnic, kterými trasa vede. Hezký a podrobný report z výletu najdete na francouzsky psaném blogu Au goût d'Emma.

 
Septfontaines a všudypřítomné krávy u Mersch

Esch-sur-Sûre

Esch-sur-Sûre je romantická kamenná vesnice, kterou obtéká řeka Sûre. Zdejší hrad byl postavený koncem 11. století. Dnes je to již zřícenina, ke které však patří ještě předsunutá věž. Obojí je dostupné bez omezení. Velmi malebné místo!

 
Esch-sur-Sûre

Poblíž Esch-sur-Sûre se nachází ještě známá lucemburská přehrada na řece Sauer (v kaňonu Wiltz).

Echternach

Báječným tipem na výlet je okolí jezera Echternach. Městečko Echternach vás překvapí krásnými kostely a středověkou atmosférou kamenných domků. Z období Merovejců (5.-7. stol. n.l.) se zde zachovala i malá pevnost. Hlavním cílem návštěvníků však bývá stejnojmenné jezero, ležící pár km za městem. Můžete zde lenošit, nebo se věnovat letním sportům (na koupání jezero úplně ideální není).

 
městečko Echternach

Díky tomu, že byl Echternach založený už v období římské říše, zachovaly se zde i římské památky. Tou hlavní je rozsáhlá vila, ležící hned u jezera. Zbytky vily si můžete projít a tipovat, kde se nacházely obytné místnosti a kde třeba domácí lázně. Přilehlé muzeum je zaměřené na život v Echternachu v období římské říše.

 
jezero a římská vila

Schengen

Schengen je malé městečko na jihovýchodě Lucemburska, které se proslavilo podpisem Schengenské smlouvy 14. června 1985. Pokud se zajímáte o Evropskou unii, stojí zde European Museum Schengen.

Belval - Cité des Sciences et Haut-fourneau

Není to tak dávno, co byly hlavním tahounem lucemburské ekonomiky železárny (vždyť i Arcelor pochází odsud!). Jako památka na toto období, datující se do celé 1. poloviny 20. století, zde stojí několik opuštěných železárenských a ocelárenských komplexů. V Belvalu (část Esch-sur-Alzette) byl jeden z nich přetvořen na muzeum a naučnou stezku. Poté, co si projdete vnitřek železárny a podíváte se, jak fungovala jednotlivá zařízení, si můžete vylézt na jednu z hlavních železárenských věží.

 
Belval

Návštěva mi přišla hodně zajímavá, trochu jako komplex Vítkovických železáren v Ostravě - princip prohlídky byl stejný. Výrazný nedostatek vnímám jen ve faktu, že je celé muzeum pouze francouzsky.

 

Další tipy na výlety:
tentokrát v okolí Lucemburska:

• Německý Trevír (Trier, francouzsky Treves): nádherné historické město, které bylo jedním z ústředních bodů římské říše, a najdete tu proto plno římských památek. Trevír leží zhruba hodinku vlakem od Lucemburku. Více zde.
• Brusel. Nejlépe se zde dostanete vlakem asi za 2,5 hodiny. Vlastně celá Belgie stojí za vidění a je na dosah ruky: Antverpy, Gent, Bruggy, hezký byl i valonský Arlon.
• Francouzské Méty (Metz): vlakem jste zde za půl hodinky. Méty se honosí středověkou architekturou, slavnou gotickou katedrálou, několika muzei a malým hradem.
• Strasbourg. O francouzském Štrasburku jsem se zmiňovala nedávno. S dopravou je to sem náročnější (v nabídce jsou hlavně francouzské vlaky TGV), ale alsaské město se spoustou památek za to stojí. Rovnou navštivte i Colmar.
• Saarbrucken, další z německých měst poblíž hranic s Lucemburskem. Městečko je malé, nabízí však spoustu možností na nákupy (velká nákupní centra v Lucembursku totiž nenajdete).

Který výlet by nejvíce lákal vás? :)

Fotky z mého půlročního pobytu najdete na Rajčeti.
Tipy na výlety v hlavním městě Lucemburku zde.