Robbie Williams se na svém koncertě v Praze uvedl slovy: "I am Robbie fucking Williams! These are my balls, this is my ass and tonight you are all MINE!” A víte co? Měl pravdu. To byly jeho koule, jeho zadek a ten nezapomenutelný večer mu celé Letňany zobaly z ruky. To, co předvedl, byla excelentní show, na kterou se jen tak nezapomíná. Protože Robbie Williams (kurva!).

Když Robbie poprvé přijel do Prahy v roce 2003, upřímně, tehdy jsem byla moc malá na to, aby mě nějaký frája z Take That zajímal. A tak mě minuly doby, kdy na pódiu osahával polonahé fanynky. Já k němu dospěla v době, kdy tam stál šedivý, zestárlý, mírně napuchlý chlápek se sebejistým úsměvem, který střídal drzý humor s rodinným sentimentem. Tenhle "vyzrálý Robbie” se mi naprosto trefil do vkusu. Stejně jako třiceti tisícům ječících lidí, kteří neúnavně tleskali až do odpadnutí končetin.

Na tomhle koncertě se povedlo snad všechno. Co mě maximálně potěšilo, byla perfektní kapela a tři famózní vokalistky. Žádná nahraná hudba, žádný half playback a ostatní srandy. Robbie přijel s vytuněným živákem, který doplnily oblečky střídající tanečnice, lasery a ohně. Jen si to představte - Robbie sedí v obří boxerské rukavici, ve které projíždí nad hlavami zhypnotizovaného davu, zpívá Love My Life a náhle buchnou konfety. Takže do toho všeho pějete s ním "And finally I am where I wanna be”, všude kolem problikávají světla a ze tmy nad vámi prší malé bílé papírky. Nebo jiná situace - úvod písničky Feel. Všechna světla zhasnou, prostranství pročesávají zelené lasery a do toho duní basy tak, že se chvějí prkna pod vašima nohama.

Co by to ale všechno bylo platné bez showmana Robbieho, který stále vládne i po čtyřicítce. Zpěv za jedna mínus (výšky už bez pomoci sboru raději nedává), práce s publikem čistá jednička. Vtípky a rodinné historky sedly. Kupodivu fungovaly i pasáže, kdy zkoušel s davem zpívat univerzální celosvětové hity. Trochu sice podcenil destinaci a sekl se ve výběru, ale moment, kdy zapěl "I just want your extra time and your - " a publikum zarytě mlčelo, patřil tak nějak ke kouzlu večera. Když Robbie šokovaně zjistil, že dav pod ním nezná slova, nezapomněl to patřičně okomentovat, což jen vyústilo v další salvu smíchu. Na to se nedá říct nic jiného, než že to se svými fanoušky umí jako málokdo.

K vrcholným momentům Heavy Entertainment Show řadím i to, že před publikum vytáhl členy vlastní rodiny. Když se Ayda Field objevila na pódiu a on se k ní tulil na lavičce během písně Something Stupid, Letňany přetékaly romantikou. Co mě však definitivně dojalo byly historky o jeho otci, které vyústily v to, že se tento elegatní muž za nadšeného potlesku vynořil ze zákulisí. A pak nastal moment, kdy otec a syn seděli vedle sebe a zpívali Sweet Caroline... přála bych vám to vidět. Nevím, čí nápad tohle byl, ale byla to pecka.

Robbie pak na konci nechal dav zazpívat Angels a odešel. Když všichni dotleskali, dodupali a dokřičeli, vyšli ven bedňáci a začali sklízet aparaturu. A v ten okamžik začala hrát - ach ano, laciný to trik - písnička Time of My Life z Hříšného tance. V ten moment se ukázalo, jak dobrá ta show byla a jak vyhecovaní lidé jsou. Protože mnoho z nich se najednou chytlo za ruce a začali tancovat, zpívat, nebo obojí a užívali si dojezd emocí.

To je něco, co se povede málokomu.

Klobouček.