Vzpomínka na podzim – po mnoha letech návrat na Říp a návštěva dalšího zajímavého pivovaru – Podřipského pivovaru ve Ctiněvsi. Ačkoliv to tak podle fotek možná nevypadá, už byla pořádná zima. :- )

Na Řípu jsem byla předtím jen jednou v dětství v rámci rodinného srazu, kdy jsme na tenhle kopeček vylezli z Roudnice nad Labem, bylo jaro a zrovna tam probíhala nějaká akce, takže tam stálo plno stánků a celkově tam bylo dost živo. Tentokrát byl pošmourný podzimní den, atmosféra panovala daleko poklidnější a lidi se tam trousili v menších počtech.

Cesta lesem nahoru představovala typickou listopadovou esenci podzimu – brouzdání barevným listím, ve vzduchu předzvěst zimy, jo a pak taky u cesty vyskládaná řada číhajících myslivců, nevím, jestli měli nějaký sraz, ale vypadalo to docela zlověstně, jak tam tak potichu stáli a čekali. 

V cíli jsem doufala v nějaké teplé občerstvení, protože mě L. strašil, že v pivovaru mají asi jen utopence a nakládaný hermelín, z čehož ani jedno moc nedávám (grilovaný hermelín jo!), a MOŽNÁ klobásu, takže Říp měl být moje spása. Po chvilce napětí, kdy místní chata vypadala mrtvě, se ukázalo, že je otevřeno, kamna sálají a dají nám klobásu a teplý nápoj, hurá! No byla jsem moc spokojená. Po občerstvení a nahřívání u kamen jsme si ještě obešli rotundu a vydali se dolů. V jednom prudkém úseku to listí dost klouzalo, což nemám moc ráda, když musím rozmýšlet každý krok a chytat se stromů. 

Ctiněves je vesnice, kam jezdí motorák po jedné z podřipských lokálek, a kromě Řípu je zde významným turistickým cílem Podřipský pivovar. Ten sice zvenku nevzbuzuje moc důvěry a působí trochu, no, nedodělaně, ale uvnitř o to víc překvapí pěkný a útulný interiér. Ukázalo se, že mají klobásu a dokonce i ten grilovaný hermelín, což je dobré vědět, ale jedna klobása stačila, takže třeba příště. 

 

Nějakou dobu jsme byli jedinými návštěvníky a přítomný pan majitel (zřejmě) s námi sem tam prohodil pár vět. Pobavily nás dvě jeho hlášky, a to když si L. po jedenáctce objednal čtrnáctku ale a pán na to tak laškovně: "Á, budeme zlobit!" A pak se tam bavil s nějakými lidmi o tom, jaké to je mít pivovar v takhle malé zapadlé vesnici, jestli místní nezávidí a jestli tam chodí, tak zmínil, že tady lidi vlastně mají na výběr ten pivovar anebo zajít do té druhé hospody na "gambo". :- ) Ten druhý podnik jsme právě cestou viděli a smáli se, že vypadá se svým vzezřením a nabídkou gambáče vedle pivovaru fakt lákavě. Jo a jinak jsem předtím měla takový pocit, že tu určitě budou mít nakuřované pivo a hle, rauch bier v nabídce. To ale moc nemusím, tak jsem vyzkoušela třináctku Jantar a jedenáctku, které byly fajn. Při příznivém počasí (nebo pro otužilé cyklisty, kteří asi nechtěli moc zpohodlnět) je možnost i venkovního sezení, celkem bych se někdy zas stavila pro změnu v teplejším období. :- ) 

Dáme gambo? :-  D