a poprvé v životě jsem udělala jistou věc. Nevím, jestli ji budu někdy chtít stejným způsobem zopakovat.

Nejdřív jsem si zjistila informace, dodávala si odvahy. Vždyť to nic není, lidi to dělají a nic jim to nedělá. Odhodlána, o mnohých kladech poučena, šla jsem do toho. Vybrala jsem si, krátce zaváhala, vztáhla k němu ruku, utrhla a pomalu ho snědla. Květ lichořeřišnice. Byl místy trošku pálivý jako řeřicha, zvlášť stonek, místy nasládlý, místy nijaký, určitě hodně zdravý, ale přece jenom, nejsem králík nadšeně kousající třeba květ pampelišky. Vlastně jíst pampelišku mi přijde i pro člověka přirozenější než jíst takovou něžnost.