Pláč Černé růže
30. 07 2007 | 01.52
Růžičko má,
tak v tom zase lítám.
Zavřu se do té své komnaty
a tam tiše v koutku budu snít své sny.
A svět...
...ať se každý stará jen sám o sebe...
Zavřu se u tebe,
je tu fajn.
Nikdo tu není,
nikomu nezavazím,
nikomu neuškodím - ač neúmyselně.
Pláču, růžičko,
je to zklamání,
zklamání z lidí,
jako ostatně vždy.
Patřím jen do své samoty,
mé ideály, sny a konání nejsou žádané tímto světem.
Bolí to růžičko, moc to bolí.
Nač mi je
čestnost,
pravdomluvnost,
zastávání se těch, kterým se děje křivda...
Nadávají mi,
prý jsem jen vyšinutá,
ňákej vesmírnej člověk...
Můžu si za to sama!
Každý na svém písečku:
na oči klapky,
do uší zátky,
pusu zalepit.
Jo, tak to není prvně.
ale snad naposledy.
Dobrou noc, růžičko.
