1. 07 2007 | 02.06
Růžičko,
kamarádko,
kam s bolístkama mám jít?
Čím víc se snažím,
opravdu,
otevřeně,
tím hůř vše dopadne.
I moje první ikonka je obrázek,
na kterém je otevřená dlaň a na ní leží srdíčko.
Ikonka je v katalogu webgardenu
a vyjadřuje to,
co na stránkách
"Můj příběh..."
přináším.
Už hodně,
mockrát
se mi stalo,
že žiju férově,
ale vše vypálí,
jako kdybych byla největší vyvrhel tohoto světa.
Jednou,
už je to dávno,
jsem mým rodičům dost necitlivě řekla,
že mně špatně vychovali.
Nemyslela jsem to tak,
ale já nedovedla žít ve světě přetvářky.
Nešlo o přetvářku v rodině,
ale ve společnosti,
kde já viděla pravdu,
nezakrývala jsem si před ní oči,
a hlavně jsem říkala pravdu.
Rodiče i dnes mi radí,
spolkni to,
otoč se...
Já vím,
je to pro mé dobro,
protože právě kvůli pravdě
jsem přišla o nejedno zaměstnání.
A proto z mých úst vyšla ta strašná věta:
"Špatně jste mně vychovali
pro tenhle svět pokrytectví a lží...
Já nejsem pro tenhle svět,
snad patřím do jiné doby..."
Tak je to,
růžičko má,
tak...