Skutečný příběh

2. 08 2007 | 19.18
Na základní škole - na prvním stupni v Martině
se odehrával tento skutečný příběh,
jeden z mnoha příběhů v mém životě.

Měla jsem kamarádku,
bydlela dokonce ve stejném domě,
ve stejném vchodě,
o poschodí víš.

Měla i starší sestru.
Jmenovala se Zlatica.
Ale s tou jsme se neměli moc v lásce.
Nevím, proč, byla úplně jiná.
Párkrát jsem dostala za vyučenou, co už...

Ale vrátím se k její sestře.
Erika.
Měla nádherné dlouhé černé vlasy, havraní.
Věnovala mi i fotku.
Dodnes ji mám.
A podle ní jsem si nechala také dlouhé vlasy.

My jsme se museli odstěhovat z Martina
- díky VÁM srpnoví bratři z roku 1968-
a oni se také po čase odstěhovali.

Je mi za ní smutno.
Měla bych jí hledat?
Nevím, byla bych šťastná, kdyby jsme se někdy setkali.

Její dívčí jméno:
Erika Vidiečanová.
A byla romka.
Moc krásná, moc milá...

Najdu Tě někdy?
Tvá Lenka.