Buď vítán, kdo s dobrým úmyslem přicházíš

                          Pavel Havlíček

Buď vítán, kdo s dobrým úmyslem přicházíš –
tu větu mívali jsme kdysi nade dveřmi –
a svěř se nám, kdo v potížích se nacházíš,
pojď dál, já ti věřím, proto i ty věř mi!

Miluj bližního svého, jako sebe samého –
tak stojí psáno v první knize světa –
prosíme Tě, Bože, ochraňuj nás od zlého!
Běda té zemi, kde po tom všem je veta!

Kde neplatí už žádné z Božích přikázání,
kde hůře zachází se s poctivým, než s vrahem,
kde žebráka od svého domu lidé vyhání,
kde na slitování čeká před jejich prahem.

Kde člověku v nouzi žádná pomoc není,
kde těžce nemocného klidně zemřít nechají,
kde vládne lež, a pravdu zavírají do vězení,
kde po zákonu a právech marně lidé volají.

Nebude nikdy dobře v té nešťastné zemi,
pokud v ní pekelný ďábel bude u moci!
Pokud víra v Boha neprostoupí námi všemi,
pak už nikdy nebude nám žádné pomoci!