Tolik dnů bez slunce

            Pavel Havlíček

Tolik dnů bez slunce – to je k nepřežití !
Bože, ať na cestu znovu mi svítí !
Ať po ní včas dojdu k čistému prameni,
než lidem naždycky zlá srdce zkamení !

.

Dobrého člověka studánka uzdraví,
když jako starý strom těžce už churaví,
chromí zase chodí a slepí prohlédnou,
lotrům však změní se na propast bezednou !

.

Ať z nebe konečně černý mrak zmizí,
ať lidé nejsou si tak strašně cizí !
Ať mne zas hřejivé paprsky zahřejí,
do duše navrátí ztracenou naději !
 

.