Jarní radovánky na Proseku

10. 05 2011 | 16.50

CIMG7036-2000

Dnes se, myslím, s konečnou platností prokázalo, že nejsem ani kulička, ani medvídek, ani cvalík, nýbrž nohatá slečna s ladnou siluetou. Jakmile se totiž pořádně namočím, jsem zmoklá slepička  Panička mě zase vzala k jezírku a tentokrát jsem opravdu plavala, vyhecovali mě mí noví psí kamarádi, kteří už to ve vodě umí. Chvilku jsem se cachtala na krajíčku, ale pak jsem skočila za nimi po hlavě do vody, zajela tam úplně celá a najednou koukám, že plavu (a chrochtám)  Jenomže u kraje jsem zjistila, že tam jaksi není břeh a nemůžu ven, tak mě panička s jednou hodnou paní vytáhly  Každopádně voda mi vyloženě svědčí, to je něco pro mě!! Pak nastalo zuřivé válení se v trávě a lítání po louce s pejskama. Panička se zatím opalovala a občas se ujistila, že ještě umím poslouchat i v zápalu hry. Když jsem trošku oschla, vydaly jsme se s paničkou na psí hřiště. Nikdo tam nebyl, takže panička se usadila na lavičku a co já?? Hurá na řekážky!! První co mě nadchlo, bylo áčko, tam jsem přece předtím byla s páníčkem - a tak panička jen žasla, že jsem na ní hned vlítla a vůbec se nebála. A pak kladina!! Panička fakt nestíhala, než se nadála, byla jsem nahoře (a za pět vteřin taky dole, přičemž trajektorie mé cesty  měla tvar kolmice). Otřepala jsem se, šla se potěšit k paničce a už jsem na kladinu lezla zas, tudíž pád mě neodradil. Slalom mi taky šel moc pěkně, akorát přeskakovat překážky se mi moc nechtělo - 30 cenťáků mi dělá problém, hlavně že lezu na kladinu, že. Pak přišel mladík jack russel a štěňátko nějakého loveckého hafa, tak jsme řádili spolu. Russlík provokativně běžel po kladině, tak jsem vlítla za ním a přeběhla ji asi za sekundu, takže panička neměla ani čas se leknout. Zkrátka jsem poděs. S ostatními hafíky jsme si vzájemně sabotovali přivolání, takže jsme od sebe nakonec museli být odtaženi a šlo se domů. Momentálně již druhou hodinu chrním a panička strká fotky do Galerie.