Ještě mi to nedá a píšu, protože jsme šly s paničkou naproti páníčkovi do práce a všichni společně jsme pak potkali lidi, které máme ze všech nejraději:

1. Pán, který ke mně (já na vodítku), pustil svého obřího vlčáka (sice s košíkem, ale opravdu obřího a běžel na mě, přestože já jsem se připlácla k zemi a pak před ním utÍkala). Volal na paničku: "Nebojte se ho!" Panička mu oznámila, že ONA se ho nebojí, ale já očividně jo, tak proč toho psa na nás nechá běžet?? To je vůbec otázka - proč, když někdo vidí cizího psa na vodítku, k němu pustí svého psa na volno? Možná to má nějaký důvod, že je ten druhý pejsek na vodítku... hárání, nemoc, nebo je třeba zrovna ve výcviku a nemá čas na hraní.... ale to bohužel spoustu pejskařů nezajímá...

2. Potkali jsme pána se psem a já jsem začala ošklivě tahat, abych se k pejskovi dostala. Jenže páníčci řekli NE, jdeme!! Prostě mě učí spořádaně chodit, i když kolem mě jsou pejsci, děti, babičky s holemi...Není potřeba, abych si s každým pejskem nutně hrála a za každým musela běhat (říkají páníčci). No a ten pán se strašně divil, proč mě páníčci nepustí a nenechají mě, ať si pohraju (víte, já jsem hrozně týraná a nesmím si vůbec hrát...), ať mě přece pustí!!! Přitom ten jeho pejsek ode mě spíš prchal, což se ani nedivim, vypadal už na vysloužilého kmeta.

3. Podobná věc se stala u Penny, kdy ke mně zase letěl puštěný pejsek, dorážel na mě, i když páníčci šli celkem cílevědomě pořád rovně a mě vedli (vlekli) za sebou s tím, že prostě jdeme domů. Co myslíte, zavolal si pejska někdo?...................................................................... nezavolal  Jako je to v podstatě dobře pro můj vývoj, nakonec jsem prostě musela jít, ale občas by bylo fajn, kdyby si to pejskaři navzájem trošku ulehčili.

4. Ovšem vrchol přišel asi o minutu později, když jsme procházeli kolem jedné....ehm... paní, která seděla na lavičce a VEDLE ní NA lavičce seděl její neuvěřitelně obézní pes. Začala na nás pokřikovat, jakto, že mám kupírovaný ocásek??? Že by ty veterináře dala zavřít, že to je zakázaný, že jsem chudák pes a že nemůžu vyjadřovat emoce!! Páníčci taky něco paní vzkázali (něco jako co je jí do toho) a srdečně se zasmáli (no, podívejte se na mě, jaký jsem chudák... hrát si nesmím, ocásek nemám... zato ten její pejsek, sedící na lavičce, který sám sebe sotva udrží na nohou, ten se má... A ještě navíc tu radost může dát najevo, narozdíl ode mě ). On si holt někdo myslí, že pes vyjadřuje emoce pouze koncem těla,no... tak ať si to myslí dál, když se nikdy nepodíval pejskovi na postoj, uši, celý obličej, nenastavil ucho všem těm mrmle a brble (zvlášť u ausíků)... Jéje, to vůbec nebylo vidět (a slyšet), jakou mám radost, když páníček dneska vyšel z práce  

No nic, asi nemá cenu se rozčilovat, ale já prostě špatně snáším lidskou hloupost. A některý věci  mě vyloženě točej (to mám po páníčcích  )

Zatím pac!