Ahoj všem,

v odkazech naleznete stránky našeho milovaného krmiva First Mate a mnohé další výrobky. Odkaz je i zde http://www.krmivo-pro-psy.com/index.php?r=37108 . Pokud tam vstoupíte z tohoto odkazu a něco si objednáte, nebo při zadávání objednávky namačkáte kód 37108, dobře uděláte (dobře pro nás  ). Děkujeme a pečlivě vybírejte. Já jsem s FM fakt moc spokojená, ale jsou tam i jiná krmiva a pamlsky, hračky, kosmetika, pelíšky... No nic, mluvil tady snad někdo o reklamě?? Muhehehehehe
 

Když už jsem tady, musím se pochlubit - už 14 dní v podstatě den co den vydržím sama doma několik hodin a páníčci mě nacházejí tichou a ložnici celou  Jsou na mě hrozně pyšní a já na ně taky, neboť systém samoty mi vymysleli vskutku dobře a já se každé ráno těším, až mě pustí do ložnice a vypadnou z bytu. Dokonce mě zblbli tak, že mi ještě před vpuštěním do ložnice zadají pár povelů a já mám pak opravdu pocit, že tam (=ložnice= samota) jdu za odměnu  Mám k dispozici novou žvýkací hračku, která se dá naplnit dobrůtkama, pevně zauzlované smotané chlupaté ponožky, ve kterých také po vynaloženém úsilí nacházím laskominy, většinou někde najdu nastraženou žvýkací kostičku (ty hnědé přírodní se nám osvědčily víc než ty bílé), různě poschovávané kousky piškot a jablíčka a podobně. Samozřejmě pořádnou mísu vody a snídani, pokud odcházejí ráno.

A protože nejvíc teskním hlavně večer a páníčci již kulturně sesychali, využili nabízenou službu milých sousedů a už na dva večery mě šoupli k nim. Jako bych to tušila - když mě k nim panička odvedla, nehnula jsem se od ní na krok (kromě nutných průzkumů, ze kterých jsem se ale tryskem vracela zpátky k ní). Když jsem si sousedovic interiér dostatečně prohlédla, usoudila jsem, že je čas jít ("byt pěkný, ale chci domů"). Chtěla jsem od paničky ihned pochovat v náruči a odnést (pořád jsem ještě trochu mimino), ale i přes zjevné dojetí nepovolila a nakonec odešla. Což o to, nemohu si v podstatě na nic stěžovat - mám u sousedů pro zábavu hračky, dvouletého chlapečka Ondru a občas se mi povede něco jim ukrást (minule třeba mandarinky), zkouším si na nich zlobení a loudění (které by mi doma neprošlo) a trénuji hlídání (manžel té milé sousedky se jaksi chtěl večer dostat domů, ale musel nejdřív projít přese mě a moje BUF BUF). Přes všechny tyto drobné radosti na návštěvě stejně vykazuji abstinenční příznaky. Když úzkostlivá panička volala o přestávce z divadla, zda je všechno v pořádku, dozvěděla se, že jsem strašně hodná a roztomilá, AKORÁT jsem se počůrala a pokakala. Na podlahu. U sousedů doma na první návštěvě. Ach jo. No jo, stydím se, ale opravdu jsem měla nervy a celý vegetativní systém na pochodu, no. Podruhé už to bylo mnohem lepší a dokonce jsem žádána na další návštěvu, mají mě tam (kupodivu) rádi

Taky u nás byla na návštěvě Janička a dělala se mnou psí kusy, ta může všechno  A paniččina kamarádka s malým Lukáškem, ten se mi moc líbil (a to i přesto, že mi zkonzumoval značné množství psích piškotů  On mi to vynahradil tím, že jich do mě stejné množství nacpal).

Jo a páníček mě učí povel "žíža" , neboli dojít se napít z misky. Sice u toho mám kecy, k misce různě couvám a cestou udělám tři poklony, ale nakonec si vody úspěšně líznu, páníček je spokojen a vydá kýžený klik  A taky udržím piškot na čumáku a pak ho slupnu (někdy i ze vzduchu) na povel. Pro mě za mě, klidně to pro páníky udělám, když je to tak fascinuje, ale nemuseli by se mi smát, že šilhám, no ne?

Fotky přibydou na Rajčeti v té načaté složce, kde je mi rok.

Přeji Vám krásný příchod jara!!

Paaac!