Když jsem byla malá,

Měla jsem krásnýha hadrovýho psa.

Ačkoliv byl hadrovej,

Blechy měl opravdický.

 

Když se s ním trochu třáslo

Sypal se z něj prach

Říkali jsme mu Máslo

A ve tváři měl strach

A každej kdo ho viděl

Obvykle řekl "Fuj"

A Máslo se pak styděl

A o to víc byl můj

 

To divný jméno dostal proto,

Že jsem šla tenkrát na nákup

A místo másla jsem přinesla toho hadrovýho prevíta.

Jedli jsme pak suchej chleba

A psovi se pak neřeklo jinak

než Máslo

 

Jak roky utíkají

Mění se taky svět

A člověk náhle tají

kolik že je mu let

Život si se mnou hází

Jako bych byla míč

A mně najednou schází

Můj Máslo...

Už je pryč

 

Ztratil se tam,kde se ztrácí

Panenky a čekuláda

Sny a botky šněrovací

Dům,kterej jsem měla ráda

Všechny tyhla sladký věci

Ze kterejch se dětství tvoří

Musej někde býti přeci

Snad nás dělí sedm moří

 

Pes kterej se jmenuje máslo

A ještě k tomu je hadrovej

Nemůže přece čekat od života nic dobrýho.

 

A tak se jednou stalo

Že přišel ke mě kluk

A ten mi řekl "Haló"

Kam neseš ten šmuk

Zahoď to a pojď ke mě

Vždyť není už ti šest

A přitáh si mě jemně

A chtěl mě asi svést

A Máslo mi upad na zem

A když jsme odcházeli

Styděla jsem se ho zvednout

Druhej den už tam nebyl.

 

Nevím proč práve dneska

Na to zvíře vzpomněla si

V gramofónu chraptí deska

A z tý hudby jihnu asi

V gramofónu chraptí deska

Smutnější být sotva může

"Ježišmarjá,ty jsi hezká

Jak růže

Ty jsi jediná

Moje Pepina"

 

Proč by člověk nezaplakal

Když je k tomu flaška vína

Pod okny mi vyje šakal

Říkají mu meluzína

Na nebi se měsíc chvějě

Možná strachy,možná mrazem

A já nevím co se dějě

Že mi kanou slzy na zem

 

Kdo z vás viděl mýho Másla

Kde je ten pes jeden všivá

Snad jsem štěstí nepropásla

Za to,že jsem byla chtivá

 

Od toho okamžiku

Kdy ten pes na zem pad

Přestala jsem mít kliku

A začala jsem lhát

A život se mi zlomil

Tak,jako suchej prut

A za ten první omyl

Byl osud na mě krut

A proto hledám toho psa

Kterej mi odnes klid

A proto hledám toho psa

Proto ho musím mít

 

Od chvíle kdy pad tlamou

Na dlažbu ulice

Všichni mě jenom klamou

A ten můj nejvíce

 

Ten,pro kterýho jsem ztratila svýho

psa...a nejen psa...

Ten,pro kterýho jsem ztratila svýho

psa...a nejen psa...

Ten mi řek dneska ať se nezlobím

Že prej prochází takovým zvláštním

Obdobím

 

Že nejspíš se vším praští a že odejde

Že nejspíš se vším praští a že odejde

Nezlob se na mě a buď veselá

Nejsem takovej,jak sis myslela

 

Tak tedy jeď si třeba ke všem čertům

Povídám jeď si třeba ke všem čertům

Ale kdyby si někdy tam zahlíd mýho psa

Zavolej na něj : Máslo!

A pak ho pěkně zabal

A pošli na mou adresu

Žít bez jednoho z vás

Žít bez jednoho z vás

To nesnesu

 

Jó ten můj pes

 

Ztratil se tam kde se ztrácí

Panenky a čekuláda

Sny a botky šněrovací

Dům kterej jsem měla ráda

Všechny tyhle sladký věci

Ze kterejch se dětství tvoří

Musej někde býti přeci

Snad nás dělí sedm moří