Knihu Egypťan Sinuhet jsem sháněla už delší dobu. Nakonec jsem ji úplně náhodou našla v knihovně v práci, kterou tam mají naši klienti, volně přístupnou. Ihned jsem se nadšeně pustila do čtění. Jenže na dvousté stránce jsem skončila a nešlo to dál. Knihu jsem odložila a začala číst jiné. Během srpna jsem se však k Egypťanovi vrátila, s tím, že ho prostě přečtu. Tentokrát jsem nesáhla po knižním vydání, ale po ebooku. Takže jsem knihu četla nadvakrát, tentokrát však přečetla, a tak se můžu vrhnout na recenzi.

Egypťan Sinuhet - Mika Waltari

Originál vydání v roce 1946 (1965)
Nakladatelství Odeon
Přeloženo Martou Hellmuthovou z finského originálu Sinuhe egyptiläinen
Počet stran 832

Celá kniha je členěna do patnácti knih, které Sinuhet sepsal na sklonku svého života, kdy vzpomínal na vše, co se mu událo, a jak musel být kolikrát silný. Příběh Sinuheta se odehrává ve starověkém Egyptě za vlády 18. dynsastie faraonů a během čtení čtenář zabloudí i do míst starověké Sýrie, Babylónu, Mittanu, Chatti, ale i starověké Kréty. Vše začíná u chudého lékaře Senmuta a jeho ženy Kipy, kteří nemohli mít vlastní dítě, ale když k nim jedné noci připlula lodička z rákosu, v němž našli novorozeně, tak se ho ujali, aby ho s péčí a láskou vychovali, jako vlastního syna.
Rodiče Sinuheta poslali ještě jako dítě do chrámu, aby se naučil číst a psát, protože takoví lidé byli během této doby velice vážení. On sám se nakonec rozhodl jít ve stopách svého adoptivného otce a stal se lékařem pro chudý lid. V tu chvíli celý příběh začíná nabírat na obrátkách a začíná se rozjíždět, kdy bude během života čelit několika rychlým vzestupům, ale nevyhne se ani bleskovým pádům. Vždy mu ale bude oporou jeho vypočítavý otrok Kaptah, který se nakonec stane jeho největším přítelem. Za svůj život pozná i několik osudových žen, které s jeho životem také dobře zatočí, ale víc vám z děje vyprávět nechci, protože byste většinu znali. A proč to pak číst?

Musím říct, že Sinuheta jsem si nakonec zamilovala a místy mi ho bylo neskutečně líto. Pravdou ale je, že kolikrát si za ty životní pády mohl vlastně sám. Během čtení jsem se potýkala hned s několika problémy. Kolikrát jsem se ztrácela v ději, ale i v postavách. Některé dějové linky jsem naprosto hltala, a některé mi naopak přišly děsně nudné, sotva jsem se tím prokousávala. Jedno je ale jisté. Během čtení tam přijdete na několik moudrostí. Já mám nejraději větu následující - "Věrnost ženy je jako vítr. Je stále silná, ale mění směr."
Už od malinka mě fascinuje starověký Egypt, a tak bylo krásné si o tom něco přečíst, ač je tam nemálo historických nepřeností a fiktivních postav. Vlastně se mi ale ta provázanost fikce a historie vlastně docela líbila. Bude se tady líbit každému s podobným zájmem. Co jsem vypozorovala na internetu, tak mnoho lidí právě tuhle knihu označují, jako svojí nejoblíbenější a četli ji několikrát. Mě bohužel tolik nevzala a asi jen těžko ji budu číst ještě jednou, ale i tak se jedná o pěknou knihu s krásným jazykem, u které stojí za to, si ji přečíst. Pro podzimní prodlužující se večery je jako dělaná.

Hodnocení: 4/5