Zdravím vás všechny v tento pohodový prodloužený víkend! :-)

Pro náš hudební web píšu už cca třetí rok. Za tu dobu jsem ale nikdy nedělala rozhovor. Hrozně jsem se toho, bála jsem se, že se budu zaříkávat, že nebudu umět vymysler dost dobrý otázky a nebudu umět hned dobře na všechno reagovat. Pokud se ale člověk takhle něčeho bojí a nevystoupí ze své komfortní zóny, bude se toho bát doživotně. Proto jsem se chtěla během tohoto roku posunout a nějaký ten rozhovor si zkusit udělat. A ono se to ve čtvrtek povedlo!

Nebudu vám říkat s kým, ač někteří už možná tuší, ale zatím to nevyšlo a nebylo by fér jmenovat, když to ještě nevyšlo. I tak bych ale o tom chtěla něco málo napsat.

V první chvíli jsem o tom jen přemýšlela a nebrala se nějak vážně. Pak jsem si začala říkat "A proč ne?" Oznámila jsem to naší šéfce, jaký mám plán a rozhovor si nakonec domluvila úplně sama. Nechtěla jsem působit jako nesebevědomý prostředník, co si ani interpretovi sám neumí napsat. A vono to vyšlo! Vlastně v tu chvíli, kdy druhá strana kývla a bylo z té internetové konverzace cítit, že se těší to ze mě spadlo a já se těšila taky. Vlastně jsem měla pocit, že si jdu jen tak s někým, koho už znám a jdu ho pozdravit.

Po příchodu jsem si teda dala jednoho panáka na baru, ale rozhodně jsem se necítila nějak strašně nervózně. Menší krize přišla ve chvíli, kdy jsem musela druhou stranu sama od sebe oslovit jako "Ahoj, to jsem já ohledně toho rozhovoru." I to nakonec bylo fajn. Nestrávila jsem tam sice ani patnáct minut, ale neskutečně mě to nabilo a byla to hrozně úžasná zkušenost! Teď jsem rozhovor dopřepsala. Nejdřív byly obaly, aby otázek bylo dost, ale nakonec se mi moje vlastní práce začíná líbit a už se těšímm až to vyjde! ještě k něčemu se přiznám. Děsím se vlastního hlasu, takže abych ten diktafon dokázala zapnout a poslouchat sama sebe, musela jsem si dám doma teďkon dvojitýho panáka. Teď máme ale ze sebe dobrej pocit!

Došla mi ještě jedna věc. Pokud chci dělat v hudbě, díky rozhovorům se mi budou dělat ty kontakty nejlíp. Vlastně, jak jsem si mohla doposud myslet, že je získám jinak? A myslím, že tenhle kontakt už mám. Už mám i slíbeno, že až půjdu příště, mám dát určitě osobně vědět, že jdu a budu tam s tím, že dostanu volňáska.

Zase si přijdu o něco víc sebevědomější. Zase o něco víc jsem sama ze sebe šťastná a aktuálně díky tomuhle jsem neskutečně ráda, že jsem se na to psaní v létě nevykašlala! Ta práce za to stojí! Stojí za to, připlazit se z koncertu a ještě psát report! A rozhovory bych chtěla další a další, vlastně mě to hrozně bavilo. Ne každý má to štěstí, ty lidi poznat z téhle strany mimo pódium a vlastně jím tímhle určitým směrem pomoct.

Potom se samozřejmě dočtete, s kým rozhovor proběhnul, ale kdyby mi někdo ještě před měsícem řekl, že udělám rozhovor právě s tímto inerpretem, tak se mu docela vysměju! :-D