Článek na téma psychologa slibuju už dlouho. Přednost ale zatím měly, v mém měřítku, důležitější články.

K návštěvě tohoto specialisty jsem se dostávala víc než dlouho. Už minimálně tři roky si říkám, že bych si potřebovala s nějakým psychologem promluvit. Tři roky mě všichni kolem uklidńovali, že já to nepotřebuju a že to přece zvládnu sama. Ha. Dostala jsem se do fáze, kdy už jsem to sama zvládat přestala.

Nakonec jsem sebrala odvahu. Vygooglila na internetu několik psychologů a prostě se rozhodla, podle toho, jaký jsem měla dojem z fotky a hodnocení. Padlo to na jednu paní psycholožku, kterou mám kousek od místa bydliště. Vypadala přátelsky a sympaticky. Objednat se dalo po internetu. Takže jsem se objednala ihned, dokud jsem si byla jistá, že dělám správné rozhodnutí.  Víc o tom přemýšlet, asi couvnu. To jsem nechtěla.

Už po telefonu, kdy jsem se ten den ptala, kde zazvonit, zněla hrozně sympaticky a ze mě spadly první obavy. Bála jsem se tam jít. I přesto, jak sympaticky vypadala, byla jsem plná obav. Neznám ji, nikdy jsem ji neviděla a mám jí tam vyprávět ö svých nejcitlivějších pocitech a problémech? Vyprávět jí o tom, co všechno mě trápí.

Celá hodina utekla jako voda. Vysázela jsem jí tam snad všechno, co se mi honí hlavou, co mě brzdí, s čím dama nedokážu hnout. Většinou jsem mluvila já. Ona se jen doptávala případně mi podávala pomyslnou berličku, jak se k tomu nebo onomu postavit. Přicházela jsem tam s tím, že mě určitě bude chtít nadopovat léky, protože jsem blázen. Odcházela jsem s tím, že samozřejmě můžu chodit pravidelně, ale že ona nic z toho nevidí, jako závažný problém. Vlastně na mě místy koukala s pochopením, a zároveň, co tam někdo jako já dělám. Prý si teď možná nevěřím, ale moje činy, rozhodování atd. spíš vypovídají o tom, že jsem silná osobnost. Silná osobnost, co se aktuálně trošku ztratila na rozcestí, ale rozhodně ne odepsaná duše.

Zatím bych tam ráda chodila jednou měsíčně. Už jen proto, protože mě návštěva dost namotivovala a věřím, že mě bude motivovat i dál. Vyplatí se mi tam chodit už jen proto, abych se z tohodle bludnýho kruhu dokázala vymotat dřív a pro příště se tomu dokázala o něco více vyvarovat.