Tak jsem přežila i druhý měsíc své zkušební doby. Na začátku července to ale zaskřípalo a musely se vyvodit důsledky a o těch se tady právě teď rozepíšu. Jen jsem čekala, až to budu mít potvrzené.

Na začátku každého měsíce pokaždé zpracováváme vyúčtování. Každý si na svých prodejnách za každého dodavetele stáhne přehled prodaného zboží a to se poté rozesílá dodavatelům k vyúčtování. Já jsem ale první polovinu totálně zvrtala. Programy to ráno stávkovaly a já byla nervní, že to všechno nestihnu. Jenže když se začnu stresovat, nedokážu se soustředit a pak už není tak dlouhá odbočka k cestě do pekele.

Na 4 prodejnách ze 7 jsem se uklikla u všech dodavatelů a stáhla si špatné vyúčtování. To jsem zjistila až poté, co jsem vše krásně odeslala a psal mi jeden z dodavatelů, že mu ta faktura nesedí. Všechno špatně a celé znovu. Skluz obrovský. Nakonec jsem to až na jednu prodejnu stihlo ještě ten samý den, ale nahlásit se to šéfové prostě muselo. První co mě napadlo bylo, že mě vyrazí hned ve zkušebce. Nebudu lhát, dost mě to sebralo a opravu jsem se bála. Ani jsem se teda nedivila, když si mě šéfová zavolala k sobě. Tam už byly nastoupené dvě kolegyně, které na nás dohlíží a mě polilo horko.

Byla jsem ale dost překvapená. Žádný řev, žádné nadávání. Spíš maximálně ochotný přístup všech tří zúčastněných stran.
- "Kájo, není toho na vás hodně? Jste tady často přesčas a o tom posledním vyúčtování vím. Kde nastala chyba?" Já si v tu chvíli přestávám hrát na hrdinku a prostě přiznávám, že toho je na mě asi moc - "Víte, je mi to blbé a to vyúčtování mě opravdu neskutečně štve. Vím, že to je problém a nesmí se to stávat. Jsem maximální stresař, když mi něco nejde podle plánu, okamžitě se vystresuju a přestávám se soustředit a pak už nejde nic." Šéfová "A když vám ubereme práci, pomůže vám to? Uklidníte se trošku? Opravdu si to neberte špatně, chceme vám jen pomoct, ať se v tom neutopíte. Už jsme tady nějaké takové případy měli, každý nezvládá hned napoprvé. Máme s tím zkušenosti a chtěli bychom předejít tomu, že se nám na to vykašlete nebo raději omarodíte, už i to jsme tady měli, jen se tomu teď snažíme předejít. Vyúčtování sice úplně hned nedopadlo, ale na vyhazov to určitě není, to se nebojte. Prostor na změnu a uvrání práce v začátku tady určitě je. Vymyslete, jak a kde chcete ulehčit, teď je pátek, takže přes víkend si to promyslete a řekněte to mě, tady holkám a domluvíme se, jak dál." Ani holky s tím nemají problémy i ony mi chtějí pomoct.

Přiznávám. V první moment se mi chtělo brečet a i přes uklidňování jsem si připadala naprosto zoufale. Nejsem zvyklá na to, že by mi to ve zkušebce až tak nešlo. Bylo ale i na čase si přiznat, že toho je na mě opravdu někdy moc a ubrání práce a přidávání postupně by mi doslova pomohlo. Jen jsem se bála šáhnutí na peníze, což jsem také přiznala. I v tomto směru jsem byla uklidněná, že toho se opravdu bát nemusím.

Práce mi teda bude ubrána. Nakonec jsme se domluvili, že není vhodné rozkouskovávat ještě moje prodejny, které fungují na jednom emailu, když už nějaké prodejny rozkouskované jsou. Od příštího týdne si tedy přesednu ke stolu naproti, kde na mě budou čekat jen 4 prodejny. 1 velká a 3 ostatní menší. Jednu velkou jsem si vysloveně přála, abych si  nezvykla, že je všeho málo. Nové prodejny se plánují otvírat také a jejich přáním je, abych do roka byla na klasických 7 prodejnách, jako má každý.

Nakonec je to pro mě obrovská úleva a začínám se na to těšit. I to ve výsledku beru jako obrovskou pomoc a hrozně si toho vážím, že někdo kouká na to, jestli to člověk zvládá nebo ne a snaží se mu pomoct.