Přečtené knihy - 3/2023
Pojďte se se mnou podívat, co jsem tentokrát od posledního knižního článku přečetla. Jako vždy vám představím pět posledních přečtených knih. Tentokrát budou svým tématem zajímavé úplně všechny a každý by si mohl najít to své.
Jelení Vršek - Hana Marie Kornerová
Vydáno v roce 2022
Nakladatelství MOBA
Počet stran 368
16. století / historický román / východní Čechy
Opět kniha, kterou jsem vybírala na základě toho, že se mi hodila do čtenářské výzvy na DK.cz. Splňovala téma "Kniha, která se odehrává v 16. století." Nejdřív jsem si chtěla přečíst Kupce benátského, ale v ebooku ho nemám a do knihovny jsem toho času nestíhala jít, ale zpět ke knize.
Jak už zaznělo, příběh se odehrává v 16. století na našem území. Do východních Čech na hrad pánů ze Zhoře přijíždí z Francie vdova po jednom z mladších bratrů. Čechy jsou pro ni úplně novou zemí a starší bratr po jejím zesnulém choti ji nevítá na svém panství s otevřenou náručí. Se svým bratrem se rozešel ve zlém (právě kvůli tomuto sňatkubratra) a už se s ním nestihl usmířit. Sám je v dluhové tísni a teď ještě možná přijde o majetek, kvůli dědictví. Navíc se v zemi vyskytl mor a o to víc je pán ze Zhoře obezřetnější, aby mu na panství nepřiítáhli tuto obávanou nemoc, na kterou se ve velkém umírá.
Není to můj šálek kávy, tak hluboko do historie často nebrouzdám, ale o to lepší čtení to nakonec bylo. Děj je vcelku prvoplánový a moc nikoho nepřekvapí, ale autorka pojala velmi pěkný styl vyprávění, a tak děj vcelku utíká. Občas mi to kazily slovní obraty, které postavy používali, protože takhle se lidé podle mého v té době nevyjadřovali, ale je to jen malilinká chyba, nad níž dokážu přivřít oči. Jasně, na Heřmánkové údolí, což je autorčin skvostný počin to nemá, ale rozhodně to je kniha, co si zaslouží váš čtenářský čas, pokud chcete alespoň trošku nahlédnout, jak se u nás žilo v 16. století.
Hodnocení: 
Woodstock - Michael Lang
Vydáno v roce 2011 (originál 2009)
Nakladatelství Mladá fronta
Přeloženo z anglického originálu The Road to Woodstock
Počet stran 272
Woodstock / legendární festival / hippies
Woodstock je naprostá legenda mezi festivaly. Zná ho snad každý i nejen díky šedesátým letům v USA, ale i díky hippie, kteří se ho v roce 1969 ve velkém zúčastnili a jejichž hlavní účinkující známe a opěvujeme dodnes - Janis Joplin, Jimi Hendrix nebo Joe Cocker či The Who. Samotný zakladatel, Michael Lang, v knize vzpomíná, jak probíhaly přípravy, aby se festival mohl uskutečnit, a jak poté probíhala samotná organizace během jeho průběhu. K němu se v knize přidává hned několik lidí, co se na festivalu podíleli s Michaelem.
Nepatřím mezi posluchače této hudby, ale jsou mi dobře známí. Woodstock je navíc fenomen mezi festivaly, a když jsem objevila tuto knihu, okamžitě jsem si ji musela přečíst a doteď jsem paf z toho, jak někdo mohl zorganizovat něco tak obřího bez mobilního telefonu a internetu :-D. Vůbec si to nedovedu představit a o to větší pecka byla si o tom moct přečíst a zjistit, že všechno jde, když se chce. Michael byl neskutečný organizátor a bylo mu naházeno tolik klacků pod nohy, ale ani tak to nevzdal a Woodkstock se nakonec uskutečnil. Doporučuji knihu všem, které zajímá hudební historie, ať je o čem koliv.
Hodnocení: 
Šeptuchy - Alena Sabuchová
Vydáno v roce 2021 (originál 2019)
Nakladatelství Host
Přeloženo Lubomírem Machalou
Počet stran 167
Polsko / dospívání / léčitelství
Celý příběh se vztahuje k prostému kraji zvaném Podlasí. Lesnaté místo na hranicích s Polskem a Běloruskem se zdá na první pohled obyčejné, ale na zajímavosti a významu mu dodávají zdejší šeptuchy - ženy kořenářky a léčitelky, za kterými lidé váží cestu i z velké dálky. Právě se šaptuchami nás seznamuje vypravěčka, která nám navíc vypráví příběh své nejlepší kamarádky Doroty, jenž je dcerou místního hrobaře a často se za své místo ve zdejší společnosti stydí. O to víc je pro ni dospívaní na tomto místě náročnější a obě dvě touží, že jednou překročí hranice svého rodného místa a vydají se do světa.
Do Šeptuch jsem se pustila, protože mi kniha připomínala na první pohled Žítkovské bohyně od Tučkové. Nakonec se ale jednalo o úplně jiné pojetí této tématiky. Co mi na knize vadilo asi nejvíc, byl fakt, že se autorka snaží vykreslit především náladu a mentalitu tohoto místa (ano, je reálné), ale tím vlastně celý příběh odsunula na druhou kolej a moc se toho v ději neděje, navíc dost často přeskakuje v čase, což mě kolikrát od začtení se dost rušilo. Nazvala bych to takovým plynutím v bezčasí.
Hodnocení: 
Café Groll - Jan Štifler
Vydáno v roce 2016
Nakladatelství Pikador Books
Počet stran 134
první republika / nevěstince / novela
Sympatická novela z období první republiky, psána očima mladého lékaře, jenž v Českých Budejovicích dostal do své lékařské péče místní kurtizány. Hlavní postava Rudolf Slíva se v mysli vrací zpět do tohoto období jeho života a vzpomíná, co všechno s kurtizánami zažil a především vzpomíná na jednu, která mu byla utajena, přičemž ji chtěl tak moc poznat, až se stala osudná i lidem v jeho okolí.
Zase trošku jiný náhled do naší historie, kdyby živit se nejstarším řemeslem bylo ještě zcela legální. Myslím si, že je tady doba hezky vykreslená a z celkém pohodového čtení se v závěru knihy stává našponivaný triller, kdy snad ani nedýcháte v napětí, jak to celé dopadne.
Hodnocení:
Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete - Karolína Fourová
Vydáno v roce 2020
Nakladatelství Esence
Počet stran 200
stravování / zdravá strava / diety
Jediná kniha o jídle, kterou potřebujete rozhodně není žádná kniha o dietách. Právě naopak, autorka od nich v nejen v této knize dlouhodobě odrazuje a klade důraz na to, aby se člověk naučil jíst pestře, vývaženě a především tak, aby to pro něj a jeho styl života bylo dlouhodobě udržitelné. V knize s vámi nejdříve rozebere ty hlavní věci - co jsou bílkoviny, sacharidy, tuky, a které jíst nebo kterým se naopak vyhnout. Poté se věnuje vyvracením mýtů na téma ketodieta, veganství či třeba detoxikace. V závěru knihy je i několik super různorodých receptů.
Kniha se mi moc líbila. Dávkovala jsem si ji po kapitolách, abych z ní neměla úplně zahlecený mozek, ale i přestože je kniha nabušená informacemi, tak jsou hrozně hezky podané a nebudete mít při čtení pocit, že máte hlavu, jak pátrací balon. Karolína ve všech kapitoloách vypíchla jen opravdu do nejdůležitější a stvořila tak výborný návod všem, kteří chtějí rozumět stravování a nějakým způsobem ho zlepšit a doposud nevěděli jak.
Hodnocení:
A jelikož se závěr roku nezadržitelně blíží, povězte mi, kolik jste letos přečetli knih. Jaká se vám líbila nejvíc a naopak jaká pro vás byla největším zklamáním?
Harry Potter a vezeň z Azkabanu - Joanne K. Rowling
Vydáno v roce 2017 (originál 1999)
Nakladatelství Albatros
Přeloženo Pavlem Medkem z anglického originálu Harry Potter and the Prisoner of Azkaban
Počet stran 494
fantasy / svět kouzel / pro mládež
Ve třetím díle knižní série Harryho Pottera se opět s Harrym a jeho kamarády vracíme na začátku školního roku do kouzelnické školy do Bradavic. Už návrat do školy není pohodový a školní hranice pozemku obsadili mozkomoři, kteří hlídají, aby vezeň, jenž jim utekl z kouzelnického vězení nepátral po Harrym a neublížil mu. Podle všech ho chce zabít, protože před lety to byl podle všech ostatních právě on, který zradil jeho rodiče a Lord Voldemort je poté zabil.
Harryho Pottera rozhodně nečtu poprvé. Je to moje srdcovka, a každý rok se snažím přečíst alespoň jeden díl. Tenokrát jsem se prokousala ke třetímu dílu a opět si potvrdila, že J. K. Rowling je mistr svého řemesla. Miluju, když se můžu zpátky vracet do tohoto kouzelnického světa a zas a zas prožívat celé to napětí a pídit se po stopách pravdě, jak to vlastně všechno celé bylo.
Hodnocení:
Podle statistik na Databáziknih.cz jsem za rok 2023 přečetla 16 knih. Je to o 4 knihy méně než v roce 2022, kdy jsem díky tomu úplně přesně splnila roční knižní výzvu na Databázi. To se mi letos bohužel nepovedlo. Dokázala jsem přiřadit svých 16 knih k 15 tématům. Knihu o výživě od Karolíny Four jsem bohužel do výzvy zařadit nemohla, ale ani tak mě nemrzí, že jsem ji četla. Byla pro mě velmi přínosná! Nejkratší kniha, kterou jsem přečetla byla Café Groll a byla to rovnou i nejlepší kniha, co jsem ten rok přečetla. Nejdelší pak byla Co život dal a vzal a řadím ji v tomto ročníku mezi ty nejhorší, bohužel. Dohromady jsem přečetla 4636 stran, což je průměrně 290 stran na knihu. Zde bych podotkla, že jsem se snažila si záměrně vybírat ty kratší. Nemám tolik času, kolikrát nestíhám číst ani několik dní po sobě a pak mi děj hodně utíká a nemám ze čtení takový požitek, jako kdybych knihu četla víc konstantně.
Co vy a Čtenářská výzva? Znáte ji? Snažíte se ji plnit? Mě často zavede mezi knihy, které běžně nečtu, ale i tak dochází k. fantastickým knižním objevům, které pak doporočuji dál. Dřívě jsem měla zásadu splnit výzvu. Už druhý rok jsem ale musela zvolnit, a tak moje hlavní výzva i pro letošek je - přečíst jednu knihuv za měsíc.