Čas oponou trhnul a mladý pán opět povyrostl. Už ho nebaví ležet, už se zkouší posadit - vlastně včera to udělal poprvé tak, že to dotáhl do konce. Přitáhl se sám od sebe za ruku a zůstal v pozici. Sice ještě neudrží rovnováhu, ale nová pozice se mu velmi líbí a myslím, že to už nepotrvá dlouho a bude se v sedě rozhlížet po okolí. Ukecaný je jak stará Blažková a zvědavý stejně tak. Líbí se mi jeho přístup k životu. Vnímá svět naprosto všemi smysly. Nejen zrakem, sluchem, čichem a hmatem. On ho i ochutnává. A ten úsměv - jak už to tak mimina umějí, je prostě nádherný.