V kamnech praská, dědek každou chvíli
zvadlé ruce sobě zahřívá...

Inu, nepraská ani tak v kamnech jako spíše v kotli a ty ruce... No je vidět, že se v poslední době živím rukama, ale zas až tolik zvadlé ještě nejsou. Leč co není, časem bude, takový je života běh.

Letošní svátky proběhly v těžké pohodě, nikdo neječel, nikdo neřval, nikdo nelamentoval kolik že toho ještě není hotovo a kupodivu, i kdfyž nebylo, svět se neposral. Všechno pomalu, postupně, co nestíhali jsme s dcerkou, to jsme pustili po proudu Ostravice, Odrou až do Baltu. Žádné starosti. Bramborového salátu minimálně, čočkové polévky tak akorát, řízky jen vepřové a drůbeží a to ještě v množství menším, než mal%2