Všechna starší sladidla jako sacharin se ukázala být zdravotně závadná nebo přímo karcinogenní, a tak byla nahrazena aspartamem. Ten se stal coby náhražka cukru nebo jen přídavné sladidlo a ochucovadlo součástí limonád, ochucených minerálek, bonbonů, pudinků, mléčných koktejlů, jogurtů, sušenek, žvýkaček a některých potravin pro diabetiky.

Dost absurdní vzhledem k faktu, že původně byl americkou vládou veden na seznamu látek využitelných jako chemické zbraně.

Kromě své sladké chuti má totiž aspartam i jiné, méně příznivé vlastnosti: Především se v těle rozkládá na karcinogenní a nervově toxické látky jako jsou formaldehyd nebo kyselina mravenčí a na dva typy aminokyselin, fenylalanin a kyselinu aspartovou, které se v této formě rychle a ve velkém množství pronikají do mozku a poškozují mozkové buňky. Trvalo osm let, než americká FDA, organizace pro kontrolu potravin a léčiv, schválila tuto kontroverzní látku, proti níž vystupovali lékaři i odborníci na výživu, pro využití v potravinářském průmyslu. Stalo se tak až po výměně dosavadních členů komise za "pokrokovější" experty. Není náhoda, že nový předseda komise Arthur Hull Hayes, který se o povolení aspartamu osobně zasadil, poté získal lukrativní místo s denním příjmem 1000 dolarů u společnosti, jež sladidlo vyráběla.

Přestože je soupis zdravotních potíží spojených s konzumací aspartamu dlouhý jako telefonní seznam a nechybí na něm kromě rakoviny a poruch centrálního nervového systému paradoxně ani riziko cukrovky a obezity, používá se tento sladký jed dál. Protože je jeho účinek kumulativní, tj. usazuje se v těle, potíže se obvykle projeví až po delší době. Odborné studie vypracované na zakázku části potravinářské lobby účiny aspartamu bagatelizují, nezávislé studie před ním naopak varují. Zejména u dětí je tedy dobré dávat pozor na to, jaké pochoutky BEZ CUKRU konzumují.