V dospělosti jsme mnoho ideálů zradili a mnohými jsme byli zrazováni. Je věkový limit, od kterého se člověk může stát senátorem, či prezidentem. Škoda, že ten limit neplatí spíš směrem dolů. Komu je víc než třicet, je okoralý – povrch z teflonu, každá špína po něm steče. Žene ho touha po majetku, po moci, protože vidí horizont svého života a zdá se mu, že žije poslední šanci, která se nenavrátí. Vidím to sám na sobě. Mám, pravda, jiné touhy než majetek a moc – ale když mi bylo pětadvacet, neviděl jsem konečnou, jen samé startovací dráhy.
(Jiří Svoboda - režisér)