Novým fenoménem doby je nuda: naši milánkové jsou věčně nespokojení, a tak nějak otrávení z podstaty. A my k tomu pořádáme pedagogické konference, abychom objevili, jak je lépe a radostněji motivovat. Abychom s nimi proboha svatého aspoň nějak pohnuli. Tak pohodlný svět tady ještě nikdy nebyl. A děti to jenom zrcadlí, nic víc.
Takže?
Já myslím, že zpátky na stromy! Musíme se podívat, jak to původně vymyslela matka Evoluce. A ta říká dost jednoznačně: mozek je šťastný, jen když usiluje. Je to sedm miliónů roků starý vzorec. Mozek se prostě musí snažit. Musí se těšit. Musí toužit. Pak je spokojený. Neboli hodnotu hrnku s vodou dává ta poušť, kterou jste předtím prošli. Nic jiného.
Takže, aby děti byly spokojené:
potřebují zažít hlad, žízeň, zimu, námahu
potřebují nemít
a těšit se, jaké to bude až to mít budou
potřebují nedostat věci hned
... a některé nedostat vůbec
a hlavně, hlavně musejí mít doma povinnosti
Jinak to nefunguje. Jinak se nudí a ze všeho je jenom "normálka", protože se mají dobře pořád. Jak se v tom pak hernajs vyznat? A když jsme u těch povinností, je potřeba říct, že mozek potřebuje začít brzo. Neboli dítě ve třech letech by mělo mít doma nejméně dvě povinnosti. Něco, co je jenom jeho. Máma škrábe brambory a já už startuju, protože slupky odnáším já. Musí pochopit, že aby bylo doma dobře, musí přispět. Dejte jim práci, dejte jim povinnosti. Devadesát devět odborníků ze sta (ten jeden byl zrovna nemocný) doporučuje: dítě ve třech letech by mělo mít doma nejméně dvě povinnosti.
Má?