Travička zelená, to je moje potěšení, travička zelená... Je letos plná klíšťat. Možná nejde o invazi, ale když jsem dnes kontroloval zahradu a krmil zvířata, tak jsem jen bezprostředně po usednutí pod jabloní - na lavičku, samozřejmě - jich ze sebe sebral pět.  A kdo ví, kolik jich ještě bude. Mám totiž celkem kliku, že procházející se parazitek mě slušně šimrá. Ovšem na velké většině těla se zakousne na špatném místě - do vrstvcy tuku a jak známo, v tuku krev neproudí a tudíž občas na sobě najdu někde vyschlé klíště, které umřelo hlady.

Mnohé jsem chtěl mít již pokoseno, leč jako obvykle, když to nejméně potřebuju, podělá se technika a počasí se změní natolik, že ji nemám možnost dát dohromady. Navíc v mých parametrech se pod sekací traktor leze fakt blbě a jeřáb, který jsem za tím účelem měl sestavený šel do kytek při změně terasy na kočičí výběh. Teď to zase budu muset dát příležitostně do pořádku, nebo využít jiným způsobem. Obojí je na prdlačku. Nicméně techniku opravit musím, stává se z toho otázka přežití.

Zas má týden poprchávat,. tak si nejsem jistý, zda nápad sušit seno je dobrý, zatím to každý rok dopadlo tak, že mi všechno shnilo a otavy už nenarostly, tak jsem na vážkách. Je sice dost slušně sucho, ale to, co zatím spadlo, umožňuje zahradě přežít. Po loňské totální neúrodě, kdy jsem na celeé zahradě měl asi tak pět jablek, to letos vypadá, pokud počasí vydrží, na odhadem dvě, možná dvě a půl tuny. Škoda, že to jen tak bez užitku spadne a shnije. Calvados nedělám, maje cukrovku, alkohol mi nic neříká. Něco si nechám na zimu - díky skutečnosti, že pěstuji různé odrůdy, mám pokrytou spotřebu vlastně až do května dalšího roku. Pro mě a pro maminku toho nebude třeba zas tolik, a aspoň si budu moci vybrat na zimu to nejhezčí a nejlepší.

Paradoxně zahrádkář vlastně nikdy nejí to nejhezčí nebo nejlepší ovoce a zeleninu ze svých výpěstků, ale vždycky to "co už je nutně nezbytné spotřebovat, aby se to nezkazilo". A já si letos budu možná moci dovolit ten luxus vybírat nejlepší jablka. A nejen jablka. Velmi luxusně mají nasazeno na plod jahody, maliny, ostružiny. Kamčatské borůvky byly letos tak brzy, že jsem úplně zapomněl, že něco takového mám; obvykle dozrávají v květnu, ale letos byly už koncem, dubna.

Musím opravit střechu. teče do baráku. Nevím, jak si s tím poradím, protože cesta, kterou jsem používal, mi byla uzavřena. Ale poradit si s tím budu muset. No třeba to vyřeší i moji další existenci, s mými parametry spadnout i z prvního patra má za následek, že už se nezvednu.  Nicméně je to něco, co si nemohu dovolit, kdo by se mi pak postaral o slepice a o vlčáky? A když dobře půjde, příští rok na to hodím plechový trapéz. Udělal bych to už letos, ale protože manželky jsou jak tropická bouře - když přicházejí, jsou horké a vlhké a když odcházejí, berou si auta, domy..., tak musím myslet v prvé řadě na nějaké to přibližovadlo. Taky kotlík by to chtělo nový a k tomu pro jistotu i nový komín a tím pádem i kotelnu... No je toho hodně. Ale možná bude válka rychleji, nějak se to všechno uspíšilo s tou dohodou v Marrakéši, afrikanizace Evropy nabere takové grády, že kdo ví, jestli tu ještě koncem roku vůbec někdo z původního obyvatelstva bude.

Takže co zítra? Zítra mi přivezou chladničku - přijedeme mezi osmou a šestnáctou. To je skvělé, budu čekat mezi Ostravou a Frýdkem-Místkem... Vlezu konečně pod traktor a podívám se, co se mi namotalo na sekací zařízení, že nože nerotují, asi nařežu desky na lavičku, vytáhnu se sklepa motorovou kosu a asi připravím k sušení nějakou trávu. Taky trochu místa kolem baráku bych mohl udělat, ať mi slepice ve vysoké trávě nebloudí. A to by mohlo stačit.

Byl jsem kouknout na Faunatrhy. Chodí tam pravidelně jeden chlápek se strakatýma mečovkama, už jsem je u něj koupil před rokem, ale letos mi to nedalo a zatím jsem jich vzal dvacet pro potěšení; možná příště ještě nějaké další přiberu, uvidím, co bude nabízet. Byl tam maník s kuřaty - prodává se to jako krmení pro hady, kdyby tam byl minule, něco bych od něj vzal, ale dneska jsem na to nebyl připravený. Navíc mám v líhni vajíčka Araukan, a tiše doufám, že se něco vyklube a buduu se bavit s vlastními. Taky má být příští týden výstava v Hrabové a třeba tam něco zdrobnělého do chovu pořídím. Nějak jsem se zbláznil do chovu slepic, a protože přestárlé nezabíjím, trošku se mi to tu hromadí. A když se roznesou a zrovna nezanášejí, hromadí se mi i vejce. nečspotřebuju to. A prodat nebo darovat není komu. Naštěstí vlčáci nebo i kocourek si s chutí dají.

Ale příště, jestli tam ten chlápek bude, nejspíš si dvacet kuřat vezmu a nechám je do podzimu vyrůst, načež dojde k velkému vyvraždění - jestli se dožijem.

Před časem jsem si v hytlermarktu pořídil ve výprodeji - jak jinak - citrusy. Litr za stromek nedám, z toho žiju čtrnáct dní, ale stovku nebo dvě, to už se o tom dá uvažovat. Tak mi to tu teď kvete a naprosto nádherně to voní po celém obýváku. Odstěhováním kočičí farmy se mi uvolnil třípokojový byt a v něm několik oken, které budu konečně moci inteligentně využít, jinak řečeno, konečně mám kam dát kytky. Sice to tam naprosto děsivě smrdí kočičíma chcankama, ale snad to vyvětrám. Nesnáším smrad z koček!

S kvetoucími citrusy budu hýbat až po odkvětu, ale mám tady dost jiných, které si zaslouží prostor a světlo. A které jsem neměl dlouho-dlouho kam dát. Takové oleandry si to hodně užijou, ty půjdou nejsíš rovnou na terasu, voskovka (Hoya carnosa) potřebuje opravdu velké množství sluníčka, aby se jí dařilo, takže ta je taky jasná. Kaktusy mi nějkam zmizely při stěhování, ještě nevím, kam byly odloženy a zda byly jen odloženy. A konečně budu moci rozmnožit zelenec a tlustici, protože oboje bude kam dát.

takže nakonec... Všechno je k něčemu dobré.