(píše Jaroslav)

Pátek 8.2.

Hledání pramene vody.

Tento můj osobní pohled (a dík) na celou část pracovního výjezdu se připojuje k postřehům ostatních účastníků uvedených na www.dh.pise.cz.

Po příjezdu jsme byli jako vždy mile přijati a stali jsme se součástí školy i celého prostředí. Já jsem vnímal celou akci a řadu neznámých, které ve mně vzbuzovaly obavy. Hned po začátku bylo patrné, že náš tým je kompaktní a vyrovnaný pro práci, kterou máme dělat, a s odvahou víry jsme se pustili do práce.

Průběh prací vnímám jako souběh několika samostatných kapitol.

Výkop rýhy pro kabel a potrubí, vysekání porostu a odstranění mnoha vrstev bahna v místě několika tůní proběhlo za vydatné pomoci místních lidí. Vlastní výkop pro studnu byl pro nás velmi milým překvapením, protože se nenaplnily naše obavy ze sesouvání okolního terénu a velmi brzo jsme narazili na skalní podloží. Tyto skutečnosti uspíšily vytvoření základu pro skruže.

Za neustálého čerpání vody pomocí mobilní elektro-centrály, jsme dopravovali skruže k místu montáže. Doprava probíhala po prudkém svahu na provizorních saních v délce 200 metrů přes intenzivní zeleň buše. Při montáži skruží jsme přijali konkrétní Boží ochranu a nikomu se nic nestalo.

Velkou zkouškou pro nás bylo několikadenní zjišťování příčiny závady v solárním systému, který je hlavním zdrojem el. energie pro vodní čerpadlo. Hledání závad jsme řešili za vydatné a odborné pomoci s odborníky po telefonu v Čechách. Odměnou za vytrvalost je fungující systém a odstraněná vadná baterie.

Další výzvou pro naši práci bylo osazení nádrže 2000 litrů na pilón 6 metrů vysoký.  Její osazení včetně napojení přívodního potrubí a elektrického kabelu v délce 530 metrů jsme jako sehraný tým provedli bez velkých komplikací.

Současně s montáží vodovodu probíhaly další práce: malování tříd (včetně malování tabulí), výroba polic a nábytku. Místní instalatér prováděl kompletaci kanalizace a vody pro další připravovaná sociální zařízení v rámci ubytovny.

Ve čtvrtek ve 13.30 byly místní děti pokropeny vodou, která vytékala z nově nataženého vodovodu. Rozzářené tváře dětí i správců školy nám byly odměnou i poděkováním za odvedenou práci a obětavost dárců.

Pro mě osobně byla tato doba strávená při práci velkou zkušeností důvěry v Boží pomoc v konkrétních věcech. Vybavil se mi verš (Přísloví 3,5) "Důvěřuj Hospodinu celým srdcem svým a na rozumnost svou se nespoléhej."  Ve chvílích, kdy náš rozum nestačil a byli jsme naplněni obavami, On pomáhal a jednal za nás.

Jaroslav Hejzlar