Nepíšu v tuhle dobu, ale než začne další frmol, vzpomněl jsem si na okamžik, kdy jsem litoval, že k uniformám nemáme čepice, teda ty správný čepice.

Ve firmě máme stejnokroje, jsou takový nezvyklý a jedna taková lepší porada se vede v uniformách. Mám tu čest ji řídit. Málem jsem se neudržel smíchy, když mi šéf ve středu po uvítání kolegů předal slovo se slovy: "Tak zahaj!" Já a kolega přes stůl, který také rád Mlýny, jsme na sebe mrkli, jenom.

Jak já bych rád plácl brigadýrkou a pronesl slavnou větu, nebo alespoň slastně usrkl z minerálky. "Aea", sykl.

Jednou byla mimořádná porada a tam se mi to podařilo říct skoro celé, ale jednou, jednou to z té pusy vypustím ouplně přesně.

Konec mimořádné relace. Dovolte mi odejít.