Rodičové mne přestěhovali z postýlky na matraci, prej abych nepadala z postele, protože se melu, v noci. Když zjistili, že mi to jde, pořídili mi rošt a zvedli mi tím lůžko asi o tři cenťáky od země. Starají se.

Když jsem si nenamlela, rozhodli se k dalšímu zvýšení. Oni totiž pro to postupné zvyšování postele mají úchylku, ale o tom psali. Táta se uvolil k tomu, že mi udělá na postel rám. Ten rám bdue základem postele, které poroste s emnou do výšky. Nejdříve bude na zemi, pak mi koupějí nožičky nebo to posadí na nějakou nižší skříňku a nakonec to skončí ve výšce. Slíbili mi klouzačku! Nejdříve se ale musím naučit spát na posteli, abych si nepřivodila úraz pádem z postele, ale táta má co mluvit, tuhle spadl z postele taky a tři dny nemohl chodit. Ten metr osumdesát výšky jejich postele a spadnout na hlavu...

Ale zpátky k tématu. Tatínek mi před časem koupil tři prkna (nebo fošny? já to ještě nepoznám, od kterého rozměru je z prkna fošna nebo z latě hranol) a složil mi je v pokojíčku. Moc se mu nechtělo do jejich broušení, ale nakonec se našel volný den, zavřel se na lodžii, já si nasadila sluchátka a otec prkna vyhladil vibrační bruskou.

Protože tatínek nemá žádné vyšší truhlářské cíle, tak zvolil jednoduchý způsob (prkna neměla dostatečnou délku na zkosené řezy postranic, proto byla zkrácena o přebytečné dva centimetry na přesnou délku roštu.

Rošt je k postranicím upevněn vruty a je dle postele typ DJ-1 (rodičovská) umístěn na tloušťu prkna od spodní hrany prkna (bočnice). Aby se tam táta vešel s vrtačkou, vyndal každou třetí lamelu.

Pak si předvrtal díry...

Pak zavrtal vruty, on je z té své nové vrtačky úplně mimo a nejraději by s ní i přepínal TV..

Já podávala.

ke spojení bočnic a čel použil táta úhelníky. Na složitější spojení si nikdy neftroufl a protože prkna nejsou zrovna rovná, tak prozatím nebyly použity kolíčky, které plánuje použít v budoucnu.

Pak úhelníky došly, tak je použit dočasný ze staré skříně ze starého bytu.

Při vracení lamel na místo táta zjistil, že lamela je zlomitelný kus dřeva. Chvilku chtěl míchat klíh a nakonec to zpevnil lepicí páskou, ale to tady neukazuju.

Výsledek odpovídá místu použití, nelícuje to moc přesně, ale je to jen polotovar a až si to sedne, dostane to lak a defintivní spojení. Zatím to je jen heftnutý. Táta vždycky lakování odkládá, protože vůně dřeva je vůně dřeva...

Výsledkem je rám postele, který netlačí, ale přitom ve spánku poznám, že jsem na kraji a vrátím se zpět do bezpečí lůžka. Přestala jsem padat mimo matraci, ale co, stejně se pokaždé v noci vklíním mezi rodičové. Už to má zmáklé, vezmu si do pusy dudlíka, do jedné ruky deku a do druhé bačkůrky. Rodiče ani neví, v kolik jsem mezi ně přišla.

DJ edit: ten její pohled, který je v úvodní fotce používá často, tzv drzý až vyzývavý...