Máme tady na jeden kvartál putovní výstavu Merkura, o které s velikou chválou hovořila i má maminka, tak jsme vyčkali na vhodný víkend a vyrazili. Merkura máme rádi.

Výstava je v Kladenském zámečku, kde jsme ještě nebyli, tak to byla dvojí premiéra. Vstupné jsme vyplatitli dvakrát padesát kaček, děti máme ještě zdarma a vpluli do expozice. Jako dítě jsem Merkura neměl. Měl jsem však východoněmecký ekvivalent, který byl v barvě kovu s modrými plastovými krycími prvky. Jednobarevnost mi vyhovovala, bylo to takové čistější. Rovněž i měřítko bylo o fous větší a lépe se to montovalo. To v dospělosti je třeba vyzdvihnout. Stavebnice, jejíž název si nepamatuji, se nedochovala, pouze torza coby lodní kýl na dřevěném modelu a podobné vysprávky na jiných hračkách. Jako lehké trauma z dětství a možná počátek mého pedanství lze označit požadavek mého otce, který po mnou zhotovených výrobcích vyžadoval, aby matičky nejen nebyly vidět, ale aby drážky šroubků byly rovnoběžné! A jako důkaz mi s maminkou (ta za nic nemůže) přes noc sestavili náklaďák třínápravový se sklápěčkou, který toto splňoval.

Ale Merkur, to je česká záležitost, takže postřehy z výstavy:

• holčičkám se to moooc líbilo,
• měli tam i jezdící vláčky, vzorky historických stavebnic, povídání na stěnách,
• montovna, kde si každý mohl montovat - tu se nám podařilo překonat s příslibem domácí montovny (za poslední roky jsem dostal asi dvě kila Merkura - skutečně se to prodává na váhu, koukněte v obchodě)
• výstavka nejmladší fakulty ČVUT FBMI, kde nám dovolili rozebírat lidské tělo a zjevně se domácí vaření a příprava drůbeže a ryb na holčičkách podepisuje, vnitřnosti jim jdou a játra poznají hned.
• na modelech ajfelofky a jiných zmenšenin jsem byl zklamán tím, že některé díly byly upraveny tj. seříznuty, natřeny. To není ono. Ale tím nechci snížit jejich monumentálnost a třeba kostel z Boněnova mne dojal. Ten se mi líbil nejvíce.
• vrtá mi v hlavě, kde tvůrci modelů brali materiál, zda se dá objednat jen určitý díl, nebo se jim doma válí spousta dílů, které se na ajfelofku nehodí. :-)
• v kapli muzea byla výstava betlémů, to se Majdě líbilo nejvíce.

Doma jsme se vrhli do demontáže dvou náklaďáků a postavili merkuří letadlo. Bavilo mne, že holčičky, všechny tři, se zapojily a chápou. Nejvíce je baví však výsledek, pokud má kolečka a mohou s ním jezdit po zemi.

Stejně jsme den zakončili závody na na autodráze. Podotýkám, že k autodráze mne tahají dcery! Škoda, že to jsou zatím závody velice nevyrovnané. :-)

Výstavu milovníkům doporučujeme.

Záběr z montáže letadla, kdy se holčičky krátily čekání. Tak nějak si představuju pohyby elektronů kolem jádra.