Od středního dětství (druhý stupeň ZŠ) jsem si přál nafukovací člun. Pořádný nafukovací člun. Manželka má pro mé racionálně argumentovatelné rozmary pochopení.

Ve skutečnosti to nebylo ani tak kvůli mé představě z dětství, ale z praktických důvodů. Poslední kapkou bylo objíždění Hracholuské přehrady v sole na kanoi příbuzných přátel (tj. máme kámoše a jejich rodina má loď) při přepravě smečky dvou v průměru průměrně početných rodin.

Proběhlo pár konzultací s kontem, vodáky a byl vybrán tento člun (koupeno i zde na základě doporučení) s kajakářským pádlem, které se dá rozložit na dvě kanoistická (s menší plochou a trochu zahnutá, ale funkční).

Zhodnocení po první sezóně s několika využitími:

• největší prču z toho mají holky, když slouží jako bazének - i bez vody
• nafukování kompresorem trvá, ale byl doma a je přenosný
• nafukování pumpičkou je rychlé, ale bolí
• ovládání je snadné, neporovnával jsem s klasickou kanoe, ale asi to bude znatelně pomalejší a "na vodu" bych si to nevzal. Přece jen plast vydrží vše, tohle máme přece na rybníky, na blbnutí a na kešky na ostrovech
• je problém s vysycháním. Sice máme lodžii, ale vždy, když se chystám to sbalit, začne pršet...
• nedoporučuji před vyplutím mít otevřený vypouštěcí ventil,
• vejdeme se jen ve čtyřech (2+2), celá rodina už ne, viděl bych to na raft.

Nemáme důvod litovat investice.

zde chybí jedna sedačka, odlov kešky s panem Islandem968 (naše GPS je ta hezčí)

Při vypouštění se slečnou Doubravkou.

fotka pro pana Bártu, pořízeno z nafukovací měchuřiny