Kdysi jsem si vytyčil nějaké cíle a těch cílů jako cílevědomý člověk postupně dosahuji. Nejde ani tak o vychloubání, jako o pocit, že k dosažení dalšího cíle není zapotřebí tolik energie, jako k dosažení toho prvního, protože ony na sebe tak nějak navazují.

Samozřejmě mám i vzdálené cíle, některé jsou i nedosažitelné, abych měl nějaké palivo pro mou neustálou nespokojenost se současným stavem, která mne žene dál a dál. V současné době se nacházím na takové první filozofické křižovatce svého života, kdy uvažuji i o vážných tématech, která jsem dříve podceňoval. Vede mne k tomu okolí, první nasbírané životní zkušenosti, děti...

Necítím se k hodnocení a komentování zásadních témat, ale o víkendu jsem si splnil jeden nemateriální sen a při té příležitosti jsem opět vystoupil na balkon bytu mé maminky a pohlédl téměř s vlhkým okem na KV. Jo, tam se žije.

K víkendu obrazem i slovem:

• Řevničov - jel jsem okolo celkem 4x (po příjezdu do Varů jsme zjistili, že něco visí na věšáku v Kladně a je to nezbytné..), 3x tam byly dráteníci a dokonce vím, že odbočují na jesenické křižovatce směrem na Plzeň.
• našli jsme jeden poklad
• Aberg opravdu nemám dlouhodobě rád a moje druhá historická návštěva toho vrchu byla si na dlouho poslední
• stavěl jsem Madlence (za asistence Madlenky a ženy) dalším děckám v rodině u prababičky pískoviště. Z toho mám opravdu radost a asi po kolaudaci udělám zápis :)
• Madlenka již plně využívá znalostí češtiny a přestože občas drmolí, tak složí věty jako např.: "Ten táta tam vtipně nechal ležet oblečení a my se musíme vracet..." To bylo pro změnu u babičky.
• Terezka se začala opírat o nábytek a již jen od kolen níže je vodorovně.
• tankovat po 1 tkm je opravdu smíšený pocit, narvat do auta 2650 Kč za palivo, sice to není každý týden, ale bolí to hodně.

No, tenhle článek jsem napsal v něděli, ale než jsem to dopsal, vypil jsem pivo, pak jsem váhal, málem smazal jako většinu textů, ale dnes pro změnu doplním fotkama :).

Madlenka mi seděla za krkem a tahala za uši, foceno ultrazoomem bez brýlí.

Na Abergu to byly dvě novinky

Sluníčko Terezka

Raubířka Magda

Be a Be... při uzavírání For Archu jsem si vylezl na jednu z tribun a zamáčkl slzu. Tady už to Znojmu 7:0 nenaklepneme.

Tohle fotila Majda, zajímavé to je tím, že to bylo za skvělých světelných podmínek, ona přepla na manuál a nějak nastavila vhodný poměr parametrů, že výsledná expozice vypadá jako fotka pod pouliční lampou... Dle mého názoru na tříleté dítě zajímavé.