Jak tak koukám na datum posledního příspěvku, začíná to být ostuda. Jednou za dva dny dám dohromady téma a pak mne přemůže lenost či jiné povinnosti a nepřispěju nic.

O víkendu jsem toho najezdil dost po silnicích a potkal jsem auta, který jsem desítky měsíců nebo týdnů neregistroval. Kdy jste potkali naposledy škodovku stovku? Warťase, žigula, trabanta , stodvácu a to všechno jedoucí poloviční než maximální rychlostí, sedačky bez opěrek hlavy, osazené manželským párem o dvě generace starším a řidič v klobouku?

Jo, budou brzy dušičky.

Nechci zobecňovat a vždy jsem se ohleduplně vyhnul i pár km jel stejným tempem, vždyť bylo hezké počasí, ale někdy to bylo vcelku nebezpečné - ta pomalá jízda v kominaci s ostatním provozem.

Ale dneska, dneska to bylo o fous. U oběda jsem šéfovi vykládal, jak mne v první třídě mou vinou srazilo auto před barákem. 1,5 km od školy mne sejmul školník a na chodníku zachránil náhodně jdoucí učitel. Tehdy začalo moje klikařství, ale se vzpomínkou na sebe - coby školáčka přebíhajícího bez rozhlédnutí - úzkostlivě dodržuji maximální rychlost v obci. Dnes jsem byl chvilku v roli chodce v jedné obci nedaleko bydliště a zvažoval jsem, zda přejít k autu rovnou, nebo jít asi 30 m na přechod, ale uvážil jsem, že blízký kruháč brzdí případná vozidla dostatečně, tudíž bych měl vozovku překonat s přehledem.

Vozidla jedoucí zprava se díky obsazenosti kruháče zastavila a já za posledním z nich začal překonávat vozovku, protože zleva nic nejelo.

Když jsem míjel kouli černého golfa, rozsvítila se vzadu bílá světla a blonďatá řidička pustila spojku.

Netušil jsem, jak jsem ohebný, jak rychle se umím roztočit okolo svislé osy a dle vzoru rotačního kartáče automatické myčky aut se dostat od koule až na zadní levé dveře. Paní se mi omluvila, dala za jedna a frčela vřped. Proč couvala? To se asi nedozvím, možná by to vyšetřili policajti, když by mi dávali pokutu za přecházení mimo zebru.

Dneska jsem se málem připravil o možnost za pár desítek let prudit nějakýho mladýho chcápka pomalou jízdou svým naleštěným stařičkým vozem, kterým se rozhodnu navštívit hroby předků.

V klobouku, samozřejmě.

Sice mimo téma, ale už dlouho se mi nepovedla netradiční fotka letadla.