Nechci vyvolávat nějaké genderové emoce, ale nemohu/nechci nechat uplynout současný stav, kdy informovaní lidé nám přejí: "Ať je to kluk jako buk!" Ale taky nechci provokovat osud, tak opatrně...

Pravděpodobně mi nikdo krom ženy nebude věřit, že je nám úplně jedno, jaké pohlaví bude mít naše vytoužené očekávané třetí dítě, přestože máme za sebou krásnou řadu dvou krásných děvčátek. Nicméně téměř každý, kdo je trochu informován, nám přeje chlapečka. Přestože k tomu jistě vedou jen upřímné a ušlechtilé úmysly, skoro na to začínáme být alergičtí nikoli agresivní :).

Musím přiznat, že prvního potomka jsem si představoval dvojčátka a vlastně i kluka, když jsme se dozvěděli, že se narodí Madlenka, zklamáním nebylo pohlaví, ale to, že mi nevyšel tip na dvojčátka, ve která jsem věřil i z důvodů četného výskytu v rodině.

U Terezky mi bylo pohlaví doslova jedno a tipoval jsem holku. Ženě to bylo při vyřčení verdiktu lékaře očividně líto, dodnes to nechce přiznat, ale já u toho byl a já to viděl :). Narozením druhé holčičky jsem pochopil postoje jiných mužů, kteří mají dvě holky a kterým jsem se divil, že jim nevadí, že nemají syna. Dneska mi to přijde přirozené jako barva očí, přece nebudu brečet, že nemám modré. Apropos Madlenčina oblíbená píseň Holka modrooká vede k tomu, že uvažuje o změně barvy očí z hnědé na modrou...

Nyní  se těšíme na třetího potomka a poprvé se se ženou shodujeme v "tipu", že to bude hatrick a budu se cítit jako pan král, který má tři dcery. Mám totiž vážné pochybnosti, zda-li bychom uměli vychovat chlapce, však uvažte:

• od své nějaké třetí třídy vyrůstám bez otce
• v mé části rodiny poslední muž v přímé linii umřel před dvěma roky, když přijedeme na víkend k mé mamince, řízením osudu se sejde až 11 žen a já, minimálně je to 6 holek ku jednomu
• naštěstí v rodině manželky je poměr pohlaví standardní normální a jsem za to moc rád
• měl jsem prý být děvče
• s kluky jsem si moc nerozuměl
• i na vojně jsem měl velitele ženy
• první šéfová ve firmě byla žena
• když se podívám po týmu, který mám možnost vést, je to asi 14:3 s převahou žen
• nelpím na svém příjmení a kdyby žena chtěla, dnes bychom byli DS-team
• někdy mám prý spíše ženský přístup k věci (tvrdí zejména pracovní okolí)

To je přece nadlidský úkol snažit se přivést na svět kluka za těchto podmínek!

Ale je pravda, že jméno pro holku pořád nemůžeme odhlasovat, na kluka ho máme roky.Děkujeme všem za zájem, rozhodně nám to dělá dobře :).