Už cca 32 hodin se potýkám s projevy nějaké choroby (snad chřipky) a postel opouštím jen k vyměšování. Takový rekord v ležení si nepamatuju. Kupodivu to docela utíká, neboť tělo vyžaduje spánek. Jak už to tak u mne bývá v takových stavech těla, v noci se mi zdají podivné sny.

Nevím, jestli je to výhoda, ale i ve zdravém stavu sny mám barevné a občas si je pamatuji od začátku do konce. Někdy jsou poodkrytím podkličky budoucnosti (než tu informaci využiju, je pozdě), někdy zpětnou vazbou, někdy inspirací a někdy jen jakoby sedím v kině a koukám na film, kde hraju i já. Jednou jsem o tom kině vyprávěl kámošovi a prej by to bylo minimálně na lva.

Poslední noc jsem tedy měl na starosti koordinaci našeho předsednicí v EU (taková funce ve skutečnosti neexistuje, měl jsem asi na starosti technologickou stránku celé půlroční akce). Kde to ta hlava bere... volbu tématu chápu, je to všude okolo nás, ale proč si můj mozek myslí, že to spasím? Sice v poslední době profesně laškuji s krizovým a projektovým řízením, ale hned takový projekt?

Ale nebudu Vás napínat, skončilo to dobře, ostudu jsme neudělali.

A jsem zvědav na dnešní noc.