Zvláštní pocit

29. 01 2009 | 21.53

Ke konci mé oblíbené dětské knížky Proč a jak od pana Joe Kaufmana je ilustrovaná dvoustrana, kde jezdí auta a jiné dopravní prostředky, které se řídí samy. Dnes jsem byl svědkem toho, že to už není daleko. Vyzkoušel jsem u firemního Superbu druhé generace systém automatického parkování podél chodníku do mezery mezi dvě jiná vozidla.

Pocit, kdy sedíte v autě, které Vám na displeji píše, co máte dělat a přitom samo kroutí volantem mne bude asi dlouho děsit ze spaní. Ale zažil jsem to a mám svědka! Jediné, co člověk dělá, že řadí kvalty a šlape pedály. Vzhledem k tomu, že v tom autě je automatická převodovka, tak té práce bylo opravdu málo.

Celé to funguje asi takto:

  • jedu podél zaparkovaných aut a rozhodnu se parkovat
  • zmáčknu příslušný čudl
  • od té doby si auto radary proměřuje prostor nutný k zaparkování
  • jakmile nalezne vhodný prostor, vydá na MFDispleji pokyn k zařazení zpátečky
  • pak vydá pokyn, že mám sledovat provoz okolo a pomalu povolit brzdu
  • a začně divadlo, auto se samo rozjede a začne točit volantem a parkovat do mezery
  • brzdu nutno včas sešlápnout nožně - vzhledem k senzorům a grafickému zobrazení překážek na displeji vestavěné navigace je to hračka
  • včas si poručí zařadit jedničku a povolit brzdu
  • opět roztočí volant
  • dokončí parkování

Zlomyslníci tvrdí, že potřebuje mezeru velkou asi 8 m, což je prostor, do kterého zaparkuje i nemuž, ale já o polední pauze neměl tolik času, zítra bereme tři auta a proněříme to!

Možná Vám to nepřipadá jako sci-fi, ale bavíme se o autě, které vyjelo z fabriky, která nedávno vyráběla auta, kde největším luxusem byla metalíza nebo přední mlhovky. Jsem uchvácen, funguje to bezvadně a dávám těm automatům tak rok, maximálně dva... :).