Včera jsem s partou nejmenovaných kamarádů, provedl historicky první videokonferenci z naší domácnosti a možná z celé bytovky i ulice. To začalo tak.

Když se Google vyprsil s Google plus, tak jsem se tam dostal a sledoval z povzdálí. Postupně jsem našel lidi, kteří to používají intenzivně a něco mne naučili. Hlavním guru je kamarád Koldi. A ten vymyslel, že bychom mohli vyzkoušet první virtuální hospodu. (On to vymyslel v reálné hospodě minulý pátek). Spojíme se do videkonference a popijeme. Jak navrhl, stalo se.

Využitý nástroj: Google Hangout (takovej jejich Skype)

Koldi to cele zadministroval a i přes mé opomenutí to ve 20:15 a později v devět večer celé vypuklo. Skype nemám vyloženě rád, tak jsem měl obavy. Shrnuji výsledek pokusu a virtuální hospodu takto:

• + funguje to
• + lze sdílet i pracovní plochy, takže jsme si ukazovali fotky z víkendu a jiné chlapecké věci na PC
• - na jablečném zařízení nejsou podporovány některé funkce, ačkoli jsem to zkoušel jak přes aplikaci Google+ či přes webové rozhraní
• přiíitek s obrazovkou je zajímavý, netradiční
• žena mne několikráte navštívila v pracovně, až jsem přešel na sluchátka
• + překřikování nenastalo, díky obrazu jsme se mohli dohodnout, kdo bude mluvit, pokud jsme chtěli mluvit všichni
• - žena slyší (může slyšet), co říkám
• + z hospody to nemám daleko do postele
• + je to levné
• + záchod čistej
• - obsluha vázla
• - omezený sortiment nápojů, pouze studená kuchyně
• + nekuřácké prostředí
• + rozesmáté tváře a v pohybu pozvedají náladu
• + žena mne má pod dohledem, pěkně pod zámkem.

Neříkám, že to hodlám praktikovat pravidelně, ale vzhledem k tomu, že jsem byl od kamarádů přes 100 km daleko, hospoda se povedla. Laboratorní práce se mi tedy líbily a bylo dokázáno, že dokážeme držet krok s novými technologiemi.