Pomalu si začínám zvykat na místní prostředí, začínám mu věřit, asi vytáhnu archiv, který trochu zbobtnal za dobu nefčnosti blog.cz, který stále imponuje pánům LK a JR.

Ale zpět k dnešním radostem, prý dvouměsíční dítě udrží zvedlou hlavu cca 3 vteřiny. Terezka se dnes po minutce v otcově náručí se zvednutou hlavičkou nechala položit na pohovku a zalomila takovou sfingu, že mne z toho bolelo za krkem. V klidu jsem zašel pro foťák a pořád držela, byli jsme z toho údivem pryč.

Narozdíl od Majdy jí koupeme ve džberu, Majda se rochnila v neckách, ale brzy jim byly malé, tak jsme zkusili džber a musíme uznat, že se během koupání dokonale vyprdí a má přes noc klid.

Co se týče podobnosti, postupně pochybuji o nezaměnitelnosti našich dětí, ale zatím jsem nepřistoupil k porovnání. To chystám cca v půl roce.

Velice rád fotím Madlenku, když trucuje.