Klouzačka

22. 12 2007 | 20.20

Nastal den D a táta mi konečně postavil slíbenou klouzačku. Ráno jsem mu ještě připomínala pískoviště, ale asi byl moc unavený a zapomněl na něj. Ale to nevadí, mám krásnou atrakci.

Táta byl při zdi a říkal, že to uděláme co nejlevnější a co nejjednodušší, dokonce skoro všechno řezal od oka, proto jedna strana je tak trochu vlnitá, ale na 174 cm řezu neudělat vlnku, to by byl zázrak. Cílem bylo postavit prototyp, otestovat princip klouzačky a pokud se osvědčí, možná táta vybuduje lepší. Bude umístěna na mé posteli a bude sloužit k evakuaci z lůžka (tomu nerozumím, ale nadiktoval mi to táta).

Použitý materiál:

  • zbytky palubek co se našly ve sklepě po předchozích majitelích
  • přebytky plovoucí podlahy
  • sokl ze šatních skříní, které táta před časem seřízl, aby se jim vešly pod postel
  • vruty z domácích zásob
  • dva kovové úhelníky k zavěšení za zábradlí postele
  • kus lepicí pásky
  • dřevěné kolíčky
  • disperzní lepidlo
  • mnou zničený povlak na křeslo s polstrováním, ten je použit jako doskoková plocha

Cena přímých nákladů je 0, -Kč, vše bylo doma v zásobách.

Táta si dal jogurt a pustili jsme se do práce:

  • změřil mi boky a na míru udělal z palubek desku,
  • na ní položil laminátovou podlahu, ta krásně lícuje a netlačí do prdelky
  • jako bočnice využil nevyužité sokly od skříně
  • skluznici na stranách připevnil k podkladu vruty, bočnice kolíčky, na jedné straně ještě vruty
  • ostré hrany v oblasti nástupu provizorně oblepil pevnou lepící páskou, abych se neřízla

Výsledek odpovídá zadání a moooc moc se mi to líbí, už se svezly všechny panenky, všechny hračky, oblečení a dokonce i Terezce se to zamlouvá, zatím jako opora. Máma trochu hartusí, protože je to rozcapené přes kus pokoje, ale já a táta jsme spokojení. Jediným problémem je, že jsme s tátou podcenili množství odpadu, který vznikl. Tímto děkujeme mamince, že to po nás douklidila.

Tak ještě to pískoviště. Táta ho nějak nechce, prej mi raději udělá kolotoč, mno, uvidíme.

IMG_1710.JPG

Celkový pohled, zrovna pouštím plechovou krabičku.

IMG_1717.JPG

IMG_1712.JPG

Detail nástupní rampy, táta ji napevno heftnul k zábradlí - nebylo třeba, celé to váží asi třicet kilo - a ohnul přesahující plechy.

IMG_1703.JPG

Studie nástupu: soustředění jako na bobové dráze

IMG_1704.JPG

IMG_1705.JPG

Běh přes překážky - soustředění graduje

IMG_1707.JPG

Odpich

IMG_1708.JPG

Pokus o úsměv

IMG_1737.JPG

Jasně, je to moje i Terezky, všimněte se vkusné kombinace břízy a buku na klouzačce.