Dříve muži chodili na dnešní den dopoledne do kaváren, aby ulevili ženám tj. dali jim více prostoru pro zařizování atmosféry. My měli vše hotovo zavčasu, proto jsme se dnes s Majdou vydali na naše "letiště" a zanechali nejstarší a nejmladší členy rodiny doma odpočívat.

Zima jak v Rusku, včera to létalo náramně, tak dnes jsem vzal prcka.

Rozdělovská sorela.

Majda v polním oděvu a náš stroj včetně technických doplňků.

Stroj se podařilo skvěle zalepit, na to, kolik má z sebou pádů a kolizí, tak je s podivem, že se udrží ve vzduchu. Zde detail po nástřik, který trochu vylepší vzhled.

Jedny baterky, druhé baterky, výškový let, průlety, až si DJ řekl, že si nacvičí nějaké ty prvky vyšší pilotáže. Let na zádech, bojová zatáčka a na závěr pár souvratů. I dařily se tak náramně, že si ani neuvědomil nedostatek výšky a ...napálil to po čumáku do zmrzlé oranice. Majda se zrovna rýpala v hlíně, ale ta rána ji vyrušila :"Co to bylo?"

"Konec lítání."

No, až bude dostatek sil, vezmu lepidlo a dám to do kupy. Zjevně jsou škody pouze na trupu a jednom křídle. Elektronika a převody serv(ty mi odcházejí nejčastěji) jsou v cajku. Ale vypadá to hrozně.

Pro porovnání: "Majdo, zasměj se!" (aneb nejen Mr. JM jr. se umí fotit)

Tak nám k radosti zůstala jen ona klouzačka, pokud nedostaneme novu hračku...myslím, že jsme letos byli obzvláště hodní.

po chvilce se neudrží a po bříšku se smýká dolů...

A na závěr Terezka komunikující (nebrečící) se svým odrazem ve zrcadle - viz hvězdička.

 

P.S.

Majdě rostou další zoubky, že jí ani nechutná, umíte si představit tu náladu, co u nás panuje...