Je načase zužitkovat připravené fotografie ulovené během mé druhé návštěvy Asie a dokončit vzpomínání na Taiwan.

Jako delegace jsme byli uvedeni do místní atrakce. Jméno chrámu si nemapatuji, ale to není ani podstatné, jde o ten dojem. Celá exkurze měla mnoho úrovní škádlení smyslů:

• čich - bylo instalováno mnoho otevřených ohňů a vyvíječů kouře
• sluch - z instalovaného místního rozhla se linul přenos modliteb z kaple, nahlas
• zrak - pro Evropana na koukání toho bylo hodně

Duchovní rovinu moc nevnímám, neb nejsem věřící, ale náboj to mělo. Celá stavba byla situována mezi zástavbou. Byl tam velký mumraj, záchody zdarma, hluk, vedro, vlhko. Jsem rád, že jsem to viděl. Ale když to srovnám s tím výletem na Kokořín...

 

 

 

Vchod a umělý vodopád v areálu

Velký bratr v posvátných místech

Za zdmi chrámu bujel ruch velkoměsta

Jakási objednávková kancelář, u každé diody je papírek s nějakým přáníčkem.

A na závěr ochutnávka zvuková doprovázená pohyblivými obrázky: