Svět je krásný....a zároveň nebezpečný a zlomyslný. Pozná to tisíce lidí na každém kontinentu. Ale co když se taková nespravedlnost dostane až do naší blízkosti. Když boží mlýny zamelou v našem okolí. V naší rodině...u našich sousedů. 

Začínalo docela teplé, i když deštivé podzimní ráno. Když jste se podívali z okna svého vyhřátého domu řekli jste si, že za chvíli začne pršet. Určitě, protože šedá obloha většinou přináší déšť a dnes svou zemdleností nešetřila. Taky jste si všimli, že se na nedaleké jabloni ve vaší zahradě pohupují lístky v lehkém, ranním vánku. Malí ptáčci si vyzpěvovali na vedlejší meruňce a nevábivé počasí jim vůbec nevadilo.

Ráno začínalo jako každé jiné. Hodili jste si sprchu nebo jen opláchli obličej pod chladivou vodou, která vám zaručovala probuzení. Oblékli jste se do svého pracovního oblečení, ale možná chodíte do školy a dnes má spousta škol volno. Zůstali byste doma v teplácích a radovali se, že nemusíte do toho podzimního počasí. Nebo doma trávíte většinu času, protože jste v důchodu a chcete se po ránu projít s vaším pejskem, který si čenich vyválí v čerstvé rose zvlhlého trávníku.

Ať jste kdo jste, den nějak začnete a pak pokračujete do jeho poledne...odpoledne...večera...noci...nakonec jste unavení, jdete spát a ráno začíná všechno nanovo. Co když se tak, ale dnešního rána nestalo a vy se to už nikdy nedozvíte, protože už vlastně nežijete...žádné probuzení se nekonalo. Oni chtěli, ale boží mlýny zamlely a vy jste se rozhodli spát...spát navždy. Jak je to v některých písní Evanescence ...Bring me to live (přiveď mě k životu), ale vy jste se rozhodli ...Sleep, sleep forever (spát, spát navždy).

Naše čtyřicetiletá sousedka se dnes neprobudila. Zatím se neví proč. Včera šla spát a nic takového ji ani nenapadlo. Nenapadlo ji, že zemře ve spánku a ráno už se neprobudí. Nenapadlo ji, že tady nechá svou teprve pětiletou dceru, svého manžela a svou maminku. Nenapadlo ji nic, neměla zatíženou hlavu zbytečnými myšlenkami a pak jen spokojeně usnula. Je to ta nejkrásnější smrt a my jen doufáme, že máš ustláno v peřinách z obláčků, kde se Tvůj andělský obličej s blonďatými vlasy dívá na stejně krásného andílka, který tady po tobě zůstal a ty už budeš jen spát, spát navždy.