Přijdu tě zabít (Kathy Reichs)

30. 11 2012 | 17.43

291854Spisovatelka a forenzní antropoložka nám dává nahlédnout do světa soudní antropologie, pomocí napínavého thrilleru Přijdu tě zabít. První a hned debutová kniha vědkyně Kathy Reichsové je dnes proslaveným starým, knižním hitem. Hlavní hrdinka je zdrcadlením sami autorky. Ta do knihy dala kus své osobnosti a poznatků z pracovních zkušeností. Není taky divu, že se její hlavní postavou, doktorkou Temperance Brennanovou nechali inspirovat režiséři a scénáristé a vznikl tak zajímavý kriminalistický seriál Sběratelé kostí (v originále Bones), s Emily Deschanel v hlavní roli. Ta s pomocí antropologie dává kosterním pozůstatkům jména a usvědčuje tak zločince.

Kathy Reichs dokáže zlo, se kterým se potýká, převést do čtivé, zábavné a napínavé podoby. Jak bylo napsáno na obalu knihy, je rozenou vypravěčkou. Živým a přítomným dějem knihy vás vtáhne do své laboratože v Montrealu, kde jí budete stát po boku při řešení vražd pěti žen, sklánět se nad lebkami a kosterními pozůstatky. Hledat příčiny jejich smrti a odpovědi na otázky, proč právě ony? Co je spojuje a z jakého důvodu vlastně byly tak brutálně zavražděny, rozsekány a znetvořeny k nepoznání?

S Tempe se vrhnete do dobrodružství, žádající si řádnou dávku odvahy. Ochutnáte její strach, při čtení skoro jako byste žili jejím životem. Svěží a realistické popisy práce skutečného vědce kolem vás vytvoří atmosféru této sféry. Dokonale popsané pocity osobního a pracovního života hrdinky, sdílíte spolu s ní, po celou dobu pátrání po pravdě.

Realistický náhled na problematiky dnešního světa. Přiblížení se životu žen, které si vybraly nebezpečný způsob života.

Pro naši lepší orientaci je kniha doplněna o mapu názvů části míst a ulic Montrealu v Severní Karolině.

Jak hlásá obálka knihy: román, vyprávěný s řezavou autentičností a vášnivě, je současně poutavý i strašidelný, hrne se k napínavému závěru a okamžitě kapituluje autorku do nejvyšších vrstev autorů detektivek.

Příběh psaný v ich formě a vyprávěný ústy zralé ženy, vědkyně, doktorky Temprence Brennanové se začíná slibnou vidinou volného víkendu.Tempe, odloučená od svého manžela, žije sama s kocourem Birdiem. Téměř dospělá dcera odjela za studiem. Tempe se tak naplno oddává psychicky zničující práci. Jako ředitelka oddělení forenzní antropologie pro provincii Quebec podrobuje kosti obětí analýze, hledá příčiny smrti a shání dostatečné důkazy pro polici, s kterou spolupracuje, aby provedla následná opatření a chytila vraha. Volný víkend se nekoná. Nalezené ženské tělo úhledně složené v plastikovém pytli si žádá okamžitou pohotovost. Tempe zavřená v laboratoři se snaží rozložené a zmrzačené tělo identifikovat.

Na místě činu bylo Tempe cosi povědomého. Uložení těla a jeho puntičkářské rozřezání. Podobá se případu šestnáctileté dívky Chantale Trottierové, kterou přivezli nahou do márnice ani ne před rokem, zabalenou do plastikových pytlů na odpadky. Tempe si je jistá, že oba případy spolu souvisí. Policie tomu nepřikládá patřičnou váhu, detektiv Claudel Brennanovou příliš nebere na vědomí a tak se sama vydává na průzkum do terénu. V temnotě nebezpečné noci nachází na církevním pozemku další těla rozžezaných žen v plastikových pytlích. Některé z obětí byly zavražděny v roce 1992. Je tedy jasné, že káply na sériového vraha. Ale kdo je tím psychicky narušeným jedincem, který ženy mučí ještě předtím, než je zbaví života a pohodí jako odpadky do plastikových pytlů?

Od své kamarádky Gaby, která pracuje na projektu, jenž ji dostal do ulic k ženám, živícím se prostitucí, se Tempe dozví, že se v těchto zákoutích pohybuje muž sledující ženy. Sleduje dokonce i Gaby, ale nezdá se být nebezpečný. Ale ne vše je takové, jak se na první pohled jeví. Tempe provrtávající případ až do morku kostí, objeví vraha. Ale ještě předtím zakusí bolest nad zrátou milované osoby strachu o svůj a dceřin život.

Knihu z roku 1997 jsem okamžitě po přečtení zařadila k mým oblíbeným, stejně jako autorku.  Mrazilo mě z ní, srdce bušilo stejně jako bych stála osobně čelem vrahovi. Nemohla jsem od ní odejít, dokud jsem dočetla poslední stránku. Líbí se mi, že nede jen o suché chytání vraha, ale o popis přívalu pocitů, které proživájí lidé, zažívající takový adrenalin skoro denně. Těším se až se dostanu k dalšímu pokračování a vyšetřování Brennanové. Bude mít určitě stejné gráty jako tato prvotina. Milovníkům detektivek rozhodně doporučuju!

 

Ukázka z knihy

291859