Chtěla bych tě poslat do koupelny . Ať se připravíš na večer a jdeme spát. Potichu bych ti zhasla světlo , přicupitala po špičkách. Pod tekoucí vodu. Viděli bychom jen naše obrysy těl v zrcadle. A teprvě až by jsi mě usušil , oblékl do županu, vzal do náruče a hleděli si bezeslov do očí při odnášení do peřin. A teprve až by jsi zhasnul naší lampičku a až by jsem ti poslala kapičky vody ze svých vlasů a teprve až by jsi mi svléknul župánek teprve potom bychom byli opravdu doma. V naší posteku . S naší lampičkou. S naší nocí ze které bychom se nechtěli vzbudit.

Naše těla - náš dech  - náš svět