mě to nějak víc zasáhlo. Ten pocit, že to s nějvětší pravděpodobností nebudu mít. A v tu chvíli mi to bylo neskutečně líto. | když jsem vždycky tvrdila, že je mi to jedno, dneska mě to nějak dohnalo. A bylo mi smutno. A smutek je nejlepší utopit ve sklenici vína ...

Úplně jsem zapomněla, že jsem před x lety vyhrála soutěž o báseň. A že jsem ji četla na prknech divadla. V Hybernii. A jak to v tu dobu bylo velký ...