Začala jsem číst padesát odstínů šedi!

17. 02 2015 | 09.04

Když jsou teď toho všude plné reklamy... Na filmy nekoukám všeobecně, ale knížku mám staženou ve čtečce už asi rok (se spoustou dalších blbostí od holek z práce) a když jsem seděla v tom letadle z Edinburghu (chápete, že se to čte [Edinbra]?! ), všechno perspektivní jsem měla dočtené, tak proč ne, když na to všude visí plakáty...

Základní předpoklady proto, aby člověk mohl přečíst Padesát odstínu šedi (od Ebecy :oD )

- musíte být ženského pohlaví nebo bisexuální/homosexuální chlap (ještě přichází v úvahu zapřísáhlý romantik, ale to snad reálně neexistuje ... alespoň doufám ... nebo alespoň doufám, že takového nepotkám ... ) => a je správně :o)

- nesmíte od toho moc očekávat => od té doby, co jsem očekávala fakt něco velkýho od Babibčky (no, kdo by nečekal, když je to všude - v čítánkách, v literatuře, v televizi), a zjistila, že větší kravinu jsem ještě nečetla a nedostala se přes prvních deset stránek, neočekávám od knížek vůbec nic. Obzvláště od těch, které si o očekávání říkají.

 

A protože se mám učit na zkoušku do školy a úspěšně prokrastinuju, budu si tady pěkně sepisovat poznámky, jakéže to vlastně je :oD