Sice to ze začátku vypadalo na déšť, dokonce na nás, s kobylou, pár kapek spadlo, ale nakonec do dopadlo dobře, svítilo sluníčko, v lese bylo nádherně. Navíc jsme s kamarádkou, s kterou jsme se letos viděly poprvé prodrbaly, co se dalo :o)

A večer rychlý přesun do Prahy, protože jsme se, jako spávné puberťačky, se spolubydlící na diskotéku. První volbou bylo Nebe, protože v Nebi jsem si užila v minulých letech super pařby. Bohužel, co bylo, bylo. DJ přišel až po desáté hodině, navíc hrál strašný sračky (což znamená devadesátky a niž - fuj, fuj, fuj), takže jsme se po půl hodině trpění přesunuly tam, kde jsem nikdy nebyla - ráj všech puberťáků, Karlovy lázně. Ani, sice těžce pubertální, ale to byla pecka. Hráli to, co frčí, končily jsme v raních hodinách, úplně splavený od tance, ale fakt boží, boží, boží. Brzo musíme  zase ...

Všude blikala jasná světla a po několika panácích a jedné tabletě extáze ztratila pojem o veškerém širém světě. Tančila jako šílená, svíjela se do rytmu hudby, která vlastně ani hudbou nebyla, jen jakousi směsicí zvuků.

Claire, Claire, Claire ...