Dovolím si polemiku dlouholetého fanouška :o)
Protože jsem dneska shodou okolností narazila na vyjádření obou z nich.
Tomáš Klus. Ten rozkošný, zmatený, blonďatý kluk, se zajímavými názory, pozoruhodnými myšlenkami a neuvěřitelným nadáním pro český jazyk. Bohužel, bývávalo. Od cesty do Indie "zblbnul" a čím je starší, tím blbne víc a víc. Nemyslím tím to, že sbalil holku s (fuj) odhalenýma dásněma při úsměvu, která se pozoruhodně rychle nechala zbouchnout. Třeba se opravdu milují a jestli ano, tak to musí být krásné, a kdo by to tak nechtěl. Myslím tím jeho řeči o Ježíšovi, lásce, jak je na světě krásně, všichni jsou hodní a STOP válkám. Zní to jako řeči zamilovaného hipíka na lehkých drogách. Obzvláště z jeho fejsbukových výlevů (nadšeně komentované náctiletými fanynkami) se nedá pochytit hlava, ani pata. Viz ten poslední:
Hezký den všem!
Čtvrtý den posloucháme pátou desku.
Je to zvláštní pocit být svědkem tance múz.. Jednoho to zpokorní..
Chlapci jsou velmi talentovanými hudebníky a rád bych jim touto cestou smekl klobouk..
Smek.
Čím víc písně poslouchám, tím spíš se přikláním k rozhodnutí, že je čas dát jim prostor bez toho, bych stál mezi vámi a nimi.
Cítím, že budu-li mít tendenci mluvit k nim, dovysvětlovávat a dobarvovat je, budu znovu a znovu vztahovat pozornost, kterou si zaslouží, na sebe.
A já nejsem oč tu běží.
Jsem unavený a potřebuju se ucelit, aneb propustit z cely v níž sedím a zdi posiluji ustavičným omíláním téhož, což může vzbuzovat dojem, že "vím něco víc".. Ale není to pravda a tato bublinová pozice nepřináší nic, co by obohacovalo..
Ani vás, ani písně.
Proto v říjnu odstartuji roční pauzu a vše, co jsem od Proměnamě napsal, pomalu začlením do své životní praxe.
Je to nutné, bych se necítil být vám lhářem, který něco zpívá a něco jiného je.
Hodně jsem totiž mluvil..
A moc slov oslabuje moc slov..
Vím, že při zpěvu Anat musím stát pevně sám za sebou a je proto potřeba ujasnit si, kdo a za kým má teda stát..což v shonu, jenž je stále vůkol, lze jen stěží.. Hodně lidí si totiž o mně myslí hodně věcí a hlasů je tolik, že nejdou přeslechnout.
Abych uslyšel svůj vlastní, musím do ticha.
Jsem nesmírně šťastný.
Anat život není je naším nejlepším, nejjasnějším počinem. Její sílu cítím a ctím natolik, že zkrátka musím na čas písním z cesty..
Neboť jsem pochopil, že nejsou tak úplně moje..
A že si proto zaslouží stát v plném světle.
Miluju vás a děkuji za tu možnost být takhle.
Lásku, T.
No, ještěže tu máme bulvární plátek Novinky, aby nám to osvětlily:
www.novinky.cz/kultura/370503-tomas-klus-budu-se-venovat-hlavne-rodine.html
Takže stručně, v kostce přehledně - Tomáš si dává na rok pauzu, protože je unavený. A já si tak, velmi ošklivě, říkám, jak musí být super, že si může dovolit dát si na rok pauzu. On je totiž ve stejně mladém věku, jako jsem já, U-N-A-V-E-N-Ý. A přece si musí užít Pepiny, než ji semele ten bububu systém. Taky bych si chtěla dovolit ten luxus. Na rok se vykašlat na práci. Protože já jjí mám taky plný zuby. Bohužel, není kdo by mě rok živil, platil za mě nájem, zdravotní a sociální ... Zní to jako kecy zahořklého čecháčka? Možná... Nebo mě spíš jen zarazilo, jak si může člověk, který toliko pohrdá dnešním systémem, může veřejně vyhlásit roční dovolenou, kterou mu zjevně lidé toho ošklivého systému štědře zaplatili. Na druhou stranu, proč ne. Ale kdyby se z něj alespoň nestal pomatenec s písničkama, které dosahují kvality chromé krávy bez rohů ... Smutné.
Tomáš Verner
Taky blonďatý (jak jinak, u mně) krasobruslař, kterého si pamatuju od doby, kdy jsem začala sledovat kraso (a to už je hodně dlouho). Jako puberťák ohnul každou pěknou sukni, která mu proběhla okolo kalhot - být mladý, pěkný, úspěšný sportovec - no, kdo by si to neužil, že ano :o) Pak hodně dřel, snažil se, dostal se až na vrchol, než ho jeho psychika poslala na dno a většina lidí ho odepsala. Já ne, to se nedělá. Málem jsem ho odepsala, když se v roce 2013 na mistráku s Březinou předváděli jako největší borci světa, než svorně popadali a rychle jim sklaplo. A na olympiádě v Sochi byl jeho závěr sportovní kariéry těžce dojemný :o) A byly vidět pokroky. Protože měl (má) nového mentora - Daniela Landu. Ano, toho zlého, bububu, Landu, který před více než dvaceti lety dělal něco, co mu dnešní dokonalí nemohou zapomenout. Proto nemohl na Tattoo convention jako porotce, protože píča Striga uspořádala hon na čarodějnice (přece ten ošklivý Landa s temnou minulostí nebude stínit jejímu dokonalému, sluníčkovému já) a další sluníčkové ovce se k ní vesele přidaly. O to víc je zajímavé, že spoustu životních postojů, které Tomáš od něj převzal (a které mu dle jeho vlastních slov zachránily život) jsou vlastně ... boží.
V tomhle rozhovoru (já vím, je to dlouhý jak tenhle článek, ale stojí to za to) ukazuje, jaký se z něj stal přemýšlivý člověk se zajímavými názory. Ne, že bych se vším souhlasila (kecům o síle vesmíru věřit nedokážu), ale nezní to, na rozdíl od Tomáše Kluse, jako blouznění pomateného čmeláka, ale jako názory rozumného, mladého muže, který ví co chce, a kterému se konečně začalo dařit. A to je super :o)
A na závěr bych jen ráda pod čarou podotkla: "Nebe je modrý, země je kulatá a Striga je píča"