Šedivé mraky nad městem, které se ztratilo v dýmu ...všechno se ztrácí v moři šedě a můj dech se mění v párové obláčky ...je zima a kde není šedivo, tam bílo jest ...kráčíme tmou za světla pouličních lamp a vrhané stíny nás doprovází domů ...náš smích je bezcenný a rychle se naň zapomíná ...železné okovy na nohách jsou těžké a těžko se chodí kupředu ...snažíš se vstát, ale kámen tě stáhne zpět ...dolů do hlubin smutku a melancholie ...a tak mi pověz, jak je možné nebýt smutný ve světě jako je tenhle? ...